Olympiáda nedospělých

Víš, kámo, nikdy jsem nečetl, že by se nějaký sportovec ostře vymezil proti Pražskému jaru nebo Mezinárodní konferenci o Esperantu. Proč taky. Nemá důvod. Trénuje a připravuje se, aby dosáhl svého snu a mohl se zúčastnit olympijských her.

Není divu. Olympiáda je nejsledovanější světová událost. Pozitivní emoce vzbuzující akce. Tisíce sportovců stovek národností se shodlo na společných pravidlech. Chovají k sobě vzájemnou úctu a na konci soupeření si podají ruce.

Hele, brácho, ale tohle nedá spát řadě intelektuálů. Lidé, kteří nikdy nebyli v tělocvičně a kliky dělají jen pomoci tlačítka na počítačové myši, se začnou ostře vymezovat proti něčemu, čemu ani zbla nerozumí. A dokonce se tím veřejně chlubí.

Jde jim to dobře. Ostatně, trénovali na to celý život. Poctivě se připravovali. A jednou se snad dočkají vlastní olympijské disciplíny. Osobně bych ale u předávání medailí za zapšklost a povýšenost být nechtěl.

Temný rytíř povstal

Komiksy jsou pro děti. Těm svým jsi ukázal Čtyřlístek, shovívavě se s nimi díváš na všechny ty Supermany, Spidermany nebo Flashe. Batmana od Tima Burtona si ani nedokoukal. Pak ale přišel Christopher Nolan a jeho filmy.

Před pár lety si dal šanci snímku Batman začíná. Styl vyprávění, atmosféra filmu, charizmatický Christian Bale v hlavní roli a nadpozemská hudba Hanse Zimmera. Skvělý zážitek. Druhá část batmanovské trilogie Temný rytíř potvrdila rostoucí kvality Nolanových filmů a čtyři roky čekání na rozuzlení příběhu byly k nevydržení.

Finanční krize, zvyšující se sociální rozdíly, mravní bahno mocných. Zločinnost roste, podsvětí nabírá na síle, šíří se chaos, lidé stojí na kraji propasti. Situace je tížívá, ponurá a depresivní. Řeč není o současném stavu naší planety, ale o městě Gotham, které může zachránit jen Batman.

Ve filmu Temný rytíř povstal se netopýří muž na plátně objeví snad až po hodině. Ale pomalý rozjezd ti vůbec nevadí. Atmosféra se musí budovat. Není kam spěchat. Vychutnáváš si každou scénu, každý dialog, každý tón hudby. Máš čas se nadechnout. Těch několik akčních scén je totiž dechberoucích.

Třetí část trilogie se hodně odkazuje na první film a je dokonalým pojítkem mezi všemi Nolanovými snímky o Batmanovi. Snímek je řemeslně dokonalý, hýbe myslí, probouzí emoce a posouvá hranice kinematografie. Posledních pár minut předmětného filmu je dokonalým vrcholem celého dlouhého vyprávění.

Už teď víš, že to nejlepší tě teprve čeká. Až film Temný rytíř povstal uvidíš znovu.

Autaři.cz

Autaři jsou lidé, kteří rozumějí autům a umí o nich skvělé psát. Nedávno jsem se zmínil, kolik takových znám. A jeden z nich, Libor Zezulka, který před více než rokem odešel z internetového magazínu Auto.cz a z televizního pořadu Auto Moto Styl, se vrátil. Alespoň tedy na internet.

Autaři.cz je totiž jeho nový projekt, na kterém chce prezentovat svoji představu o tom, jak má vypadat moderní web nebo blog o autech a jaký má být jeho obsah. Libor chce navíc ke spolupráci přizvat i další autory, jejichž názorů na auta si váží. Stránky budou strohé, protože kromě textů, fotografií a videí je všechno vedlejší.

Zdá se, že GTIho blog pro mě přestal být jediným zdrojem informací o autech.

 

Nový fotbalový stadion v Chomutově

Je spousta sportovních videí. Snad ve všech hrají hlavní roli branky, body, vteřiny. Tohle video je ale jiné. V necelých čtyřech minutách nabízí moje reportáž to nejdůležitější, co souviselo se slavnostním otevřením nového fotbalového stadionu v Chomutově.

V záběrech se mihnou osobnosti ze světa fotbalu. Lavička, Hřebík, Kweuke, Šmicer, Horník. Nechybí ani góly. A v čem je tedy toto video jiné? Je na něm zachycená čirá radost z fotbalu, kterou v Chomutově vyzařovali ti nejmenší. Hráči chomutovské přípravky.

Jen díky nim mohlo vzniknout to nejlepší fotbalové video.

Fotbalový kemp Vladimíra Šmicra

Byl to parádní kemp. Aby také ne. Sešel se totiž skvělý tým. Organizátoři, trenéři, děti (každý čtrnáctý malý fotbalista tam byl můj potomek). Ti všichni zaslouží podtrženou jedničku. Zbývalo jen oslovit podobně báječného kameramana a střihače, který by svým nádherným videem opsal úžasnou atmosféru kempu.

Odpověď na otázku, jaká je oblíbená zubní pasta Vládi Šmicra, najdete uvnitř videa.

Volali mi z MF DNES

Na sklonku loňského roku jsem zrušil předplatné papírových novin. Dlouhé roky jsem četl Mladou frontu DNES. Ty noviny mě bavily. Ale to není právě to, co od denního tisku očekávám. Nechci být baven, chci být informován.

Půl roku čtu Hospodářské noviny. V iPadu. Jsem spokojen. S obsahem i s formou. Líbí se mi, že mě tyto noviny odfiltrují od nepodstatných zpráv. Líbí se mi, že elektronické noviny neplní poštovní schránku a nemusím každý měsíc odnášet balík papíru do kontejneru.

Minulý týden mi z ničeho nic začala schránku znovu plnit MF DNES. Nedalo mi to a začal jsem noviny číst. Zjistil jsem, že Mladá fronta je bulvární více než jsem si myslel, z několika přečtených vydání jsem se opravdu nic zásadního nedozvěděl.

Po půl roce čtení novin v iPadu jsem si navíc mohl uvědomit, jak moc mi teď vadí, když mi papírové noviny zaberou půl stolu, jak moc mi teď vadí, když musím hledat články na velké ploše nebo jak moc mi teď vadí, když čtyři stránky za sebou zabírá reklama.

Pak mi z MF DNES zavolali. Že změnili grafickou podobu novin, a proto mi je jako bývalému předplatiteli posílají. A jak se mi prý líbí. Odpověděl jsem v duchu výše uvedených odstavců a dodal, že mě ty noviny obtěžují a ať mi jejich zasílání zruší.

Tazatel mi oznámil, že v tom případě zbylé výtisky, které byly určeny pro mě, budou zaslány na charitu. To je dobře. Papírové noviny se opravdu už hodí jen k tomu, aby se jimi mohli zahřívat bezdomovci.