Soudruhu Filipe, děkuji!

První článek vycházející v reedici je starší více než tři roky, ale možná je dnes aktuálnější než při svém prvním vydání.

Když vrhat vejce, tak betonová

Víš, kámo, znal jsem chlápka, který v roce 1948 křičel: Kontrarevolucionáře vykopat a komunisty na jejich místa! Zavřeli ho na doživotí. A víš proč? Protože to křičel na hřbitově. Tehdy naše země vstoupila do éry reálného socialismu.

Vlády se ujali lidé, kteří nevěřili nikomu a nejméně sobě. Zem řídili hlupáci, kteří se báli všech a nejvíce sebe. Nerozuměli hrdinům, oprátka byla jejich jediným argumentem. Na tomto režimu bylo pozitivní pouze to, že se v roce 1989 zhroutil. Mezitím však komunisté zničili tisíce životů. Od neděle si večer co večer díky dokumentům z cyklu Proces H připomínám, co nelze zapomenout.

Hele, brácho, komunistická ideologie zabila miliony a pokřivila charaktery přežívajících. Nesmíš se proto divit, že dvacet let po tom, co přežili klinickou smrt, bolševikům stále chybí soudnost, když si stěžují na vysílání dokumentu, který sami natočili a režírovali. Má ale vůbec smysl očekávat soudnost od někoho, kdo si své sídlo v ulici Politických vězňů vyzdobí rudými hvězdami?

Nezbývá tedy než Gottwaldovým pohrobkům alespoň poděkovat za připomenutí toho, jaké metody by používali, kdyby se znovu dostali k moci. Nezapomeň na to, až za pár hodin půjdeš k volbám.

A měj prosím ještě na paměti, že mezi červenou a oranžovou není velký rozdíl.