Lední fotbal

Není to ani rok, co si tady tvrdil, že jediným sportem na světě je fotbal a všechno ostatní je pouze tělovýchova. Měl by ses teď omluvit každému, kdo tu hájil lední hokej. Po dlouhých desítkách let si totiž znovu podlehl jeho kouzlu. A stačila k tomu permanentka na první extraligovou sezónu chomutovských Pirátů.

Více než pětadvacet navštívených hokejových zápasů způsobilo, že k televiznímu sledování vyřazovací části fotbalové Champions League se musíš přemlouvat. A když o právě probíhajícím víkendu začala jarní část tuzemské fotbalové ligy, zůstal si ledově chladný. Chladnější než sněhové závěje na trávnících.

Přemýšlíš o důvodech, proč chodit na fotbal. Vždyť jediné zápasy za poslední léta, ve kterých si viděl svojí milovanou Slavii vyhrát, se odehrály v hokejové aréně Pirátů.

Naposledy teď v pátek.

Day One: Milý deníčku

Vždycky jsi toužil psát si deník. Ale dlouho si neměl co zapisovat. Anebo ses možná jen bál psát. Pak se začaly rodit děti, stránky tvého života dostávaly smysluplný obsah a ty ses osmělil. Blog si píšeš už bezmála deset let. Ale to není klasický deníček. Naštěstí pro iPhone existuje řada aplikací, díky kterým lze snadno zaznamenávat kroniku života.

Seznam tagů (dle abecedy)

Poslední dva roky si používal Memento. Pro začátek dobrý. Přidat zajímavý zážitek, otagovat pro lepší třídění, případně doplnit fotkou. Ale příliš si to nepoužíval. Sice díky této aplikaci víš, kdy měla Klárka naposledy antibiotika, nebo že před dvěma lety při šachách Adámek říkal pěšcům “pindíci” a střelcům “střelníci”, jenže necelé dvě stovky záznamů za dva roky jsou málo.

Koncem minulého roku sis udělal radost nákupem aplikace Day One, ve které máš po dvou měsících již bezmála stovku záznamů. Není divu. Teď už totiž jen stačí pozorovat svět kolem sebe. Všímat si jeho detailů. To je na tom všem to nejtěžší. Ale jakmile to zvládneš, máš vyhráno. Zaznamenat život je pak pomocí Day One naopak velmi snadné.

Prohlížet zaznamenané události můžeš několika způsoby. Tak jak šly za sebou, výběrem z kalendáře nebo si necháš udělat galerii z fotografií. Asi nejčastěji budeš používat třídění dle tagů (štítků). Když totiž událost zaznamenáš, můžeš ji otagovat několika štítky. Že to vypadá složitě? Tak si to pojďme vysvětlit na konkrétní situaci.

Zobrazení událostí v galerii

Vyrážíš na běžky. Je sobota dopoledne, bereš s sebou děti, připojuje se k vám spřátelená rodina. V jedné z přestávek vezmeš telefon, spustíš Day One a zatímco popisuješ událost, aplikace k ní sama připojí informaci, že jsou -2 st. C, oblačno a stojíš kousek od Lesné. Přidáš společnou fotku a tagy “sport”, “běžky” a “děti”. Práce na několik málo vteřin.

Další výbornou funkcí deníčku je synchronizace přes iCloud. Cože? Nerozumíš? Tak se pojďme vrátit do bílé stopy. Ještě než si po pauze stačíš připnout běžky, zaznamenaná událost už byla automaticky přenesena do iPadu, který doma bere do ruky tvoje žena, aby se aktuální fotkou z Lesné pokochala dřív, než s dětmi přijedeš na oběd.

Ale nezapomeň. Ani tisíc podobných aplikací ještě nezaručí, že kronikou tvého života bude jednou radost listovat.

Laco na běžkách

Pozorní čtenáři (já vím, jiní tento blog nenavštěvují) již vědí, že sis nedávno pořídil běžky. Zatím si ale jezdil jen s dětmi. Pár výletů na Lesnou. Takové to domácí klouzání. Pak si přijal nabídku na zhruba čtyřhodinovou projížďku s člověkem, který na běžkách už snad objel zeměkouli.

Graf nadmořské výšky

Parkoviště pod Klínovcem jsou plná. Pražáci mají jarní prázdniny. Dlouhý had lyžařů vinoucí se před sedačkovou lanovkou tě nechává klidným. Kousek pod Nástupem zabočíš a po chvíli zastavuješ před chatou. Krátké přivítání a už vyrážíš na trať.

Start je ve výšce 963 m.n.m. Trasa vede po silnici směrem na Horní Halži, pokračuje k rozcestí Pod Meluzínou, kde od kóty 1040 m.n.m. následuje několikakilometrové klesání. Nejnižší bod cesty (848 m.n.m.) se nachází mezi sedmým a osmým kilometrem.

Laco u Pařezovky

Čerstvě vyrolbovaná bílá stopa uprostřed lesů. Ticho, klid. Nikde nikdo. Další dlouhé kilometry ukazatel nadmořské výšky jen stoupá. O více než 300 m za deset kilometrů. Ve výšce 1152 m.n.m. stojíš u červené sjezdovky.

Při pohledu na Pařezovku zaplněnou lidmi z permanentní fronty u lanovky jsi rád, že na nohou máš běžky. Vracíš se. Také tebe čeká sjezd. Sbalen ve vajíčku svištíš z kopce pevně usazený v bílých kolejích. Neřešíš muldy, nevyhýbáš se ledovým plotnám. Prostě jen jedeš.

Máš v nohou více než dvacet kilometrů a jsi v naprosté pohodě. Čeká tě už jen pár kilometrů pozvolného klesání a nic nenasvědčuje tomu, že by měla přijít krize. Jenže lyže najednou nejedou. I z kopce si musíš neustále pomáhat hůlkami. Baterky se ti vybily stejně náhle, jako iPhonu monitorujícímu najetou trasu.

Trasa první běžecké túry

Byla klika, že tvůj dnešní průvodce si nepostavil chatu byť jen o metr dál. To bys už nedal.

Vojto, díky!

Expendables 2: I muži mají své dny

Víš, kámo, na krabičku kreatinu ti to nenapíšou, ale jedna tabletka ti na dvě hodiny sníží IQ o padesát bodů (neboj, do mínusu tě to nepustí). Jinak by ses totiž po příchodu do posilovny musel ptát, co tam kurva vlastně děláš. Není pak divu, že mezi benčem a legpresem pozveš kámoše na film. Jasně, dvojka Postradatelní, o jinejch filmech se mezi chladnou ocelí nemluví. Alespoň teda večer, kdy kluci z gymplu odešli domů psát úkoly a v posilovně tak už nezůstal nikdo, kdo v minulosti nevlastnil VHS přehrávač.

Hele, brácho, úvodních deset minut filmu muselo spolknout devadesát procent rozpočtu, počet mrtvejch překonává dvojku Žhavých výstřelů, testosteron z většiny scén by se dal stáčet do PET láhví, Van Damme předvádí proslulou otočku, Chuck Norris vypráví vtipy o sobě, Arnold „is back“ ve svý kožený bundě z jedničky Terminátora, Bruce Willis vypadá furt stejně dobře a Sly je největší drsňák všech dob. Za tenhle kýč z pravýho kočičího zlata maj u Tebe všichni tihle hoši z Jurskýho parku panáka Glenlivet 18 yo.

Scénář, příběh, gradace, dialogy, všechno špatně. Ale to vůbec nevadí. Tohle je prostě Sex ve městě pro kluky. Kdybys nebyl macho, tuhle zfilmovanou encyklopedii akčních filmů si pouštíš u každýho žehlení.

Klaus for papež

Víš, Máňo, svět už není co bejval od doby, kdy z trhu zmizela mostecká desítka. To byla poslední zpráva, který sem dokonale rozuměl. Dnes už ale neumím pobrat, zda Zeman vyhrál prezidentský volby o pět procent nebo o pět promile, či proč po nás Evropská unie chce, abychom Pomazánkový máslo přejmenovali na Letiště Václava Havla.

Mimochodem, ten Havel. Dnes ráno jsem si pustil dráťák a tam říkali, že Klaus o něm do nějakýho polskýho časopisu napsal, že Havel byl Jakobín. Já teda nevím přesně co je Jakobín, tak nehodnotím, moje zásada, ale sem si zcela jistej, že Klaus se chová jako Bean. Jako teda Mr. Bean, ten komik z televize, co je srandovnější než Jarda Štercl.

Hele, bábo, vono všechno souvisí se vším. Odpoledne zase v dráťáku říkali, že odstoupil ten pánbíčkář. Prej to bylo kvůli nějakýmu česky psanýmu anonymnímu dopisu upozorňujícímu na jeho minulost v Hitlerjugend. A tak jsem si to dal do souvislosti s tím, jak Klaus loni prohlásil, že Raitzinger jako Němec pro něj nikdy nebyl autentickým Římanem.

Takže je jasný, kam se Klaus přesune, až mu skončí prezidentskej mandát. Vždyť kdo jinej umí bejt papežštější než papež tak dobře jako on? Snad jedině kdyby dost podpisů sehnala ta Bobošíková…

Laco svědkem dopravní nehody

Silnice z Teplic do Chomutova. Čtyřpruh. Projel si Bílinu, blížíš se k Mostu. Je asi hodina po poledni, slunce již stačilo vysušit nadílku vydatné noční sněhové přeháňky. Ale ne všude, sem tam je vozovka mokrá, někde jsou dokonce i kaluže. V jedné z nich auto přímo před tebou dostává smyk.

Čtyřproudá silnice v těchto místech není oddělená svodidly, ale svahem. Roztočené vozidlo tak nezachytí svodidla a ty jak ve zpomaleném filmu nevěřícně sleduješ, jak auto po svahu metá kozelce. Několik kotrmelců a pomuchlaný vůz zůstává ležet na střeše.

Jsi u čerstvé nehody první. Představa rozmašírovaných těl tě ponouká jet dál, ale během zlomku vteřiny se rozhoduješ správně. Zastavíš u krajnice a bereš do ruky telefon. Vytáčíš číslo 112. Oznamuješ co se stalo a jdeš k nabouranému autu, ze kterého se kouří.

Hlasu na druhém konci upřesňuješ svojí polohu. Na otázku, kolik je v autě lidí a zda jsou zaklíněni ještě neznáš odpověď. K autu teprve kráčíš. To, že neběžíš si omlouváš stále probíhajícím telefonátem. Ale pravdou je, že k autu, z něhož nikdo nevystupuje a ze kterého se nikdo neozývá, se ti moc nechce.

O chvíli později do telefonu oznamuješ překvapivou zprávu, že všichni pasažéři z auta už vystoupili a jsou v pořádku. Dvě mladé ženy jsou v šoku, zhruba pětiletá holčička pláče. Zatímco ty stále telefonuješ s operátorkou, k místu nehody se sbíhají další lidé a komunikují s otřesenou posádkou.

Víc z Tvé strany naštěstí nebylo potřeba. Nasedáš do auta a odjíždíš. Po chvíli ti ještě zavolají policisté, abys jim upřesnil místo nehody. To samé po tobě za chvíli požadují i hasiči. Zbytek cesty nemyslíš na nic jiného. Sám pro sebe si vyhodnocuješ své chování.

Oceňuješ, že si byl klidný, bleskově si vzpomněl na číslo 112 a vše potřebné si s operátorkou vyřídil. Zpětně si ale uvědomuješ, že při vystupování z auta sis neoblékl reflexní vestu, kterou máš rozbalenou ve dveřích řidiče a nevzpomněl sis ani na výstražný trojúhelník (pozorný čtenář objeví i další chybu).

Ale nedokážeš si představit, co by se dělo, kdyby v havarovaném autě byli těžce ranění, nebo dokonce mrtví. A už vůbec si nedokážeš představit, že bys v nabouraném voze byl ty se svojí rodinou.

Jezděme opatrně.

Sony HDR-AS15: První zkušenosti

Jak vybrat sportovní kameru už víme. S tématem jsme se rozloučili ve chvíli, kdy jsme se dozvěděli, že aktuálně nejlepší sportovní kamery jsou modely GoPro Hero 3 a Sony HDR-AS15. Pojďme se nyní seznámit s tím, proč jsem se rozhodl pro předmětný přístroj a jaké jsou mé první zkušenosti s ním.

Hned v úvodu si ale přiznejme, že by bylo bláhové v následujícím textu očekávat podrobnou recenzi (pro důkladný a precizní test kamery Sony HDR-AS15 si odskočte jinam). Nemám potřebu rozebírat úroveň chromatické aberace, nebo onanovat nad velikostí datového toku. Smysl tohoto článku je jiný.

Chci varovat před názorem, že za osm tisíc dostanete kameru, kterou natočíte všechno. Pokud byste takto uvažovali, pak chápu bědování nad tím, že kamera má pevně zaostřený objektiv (fix focus), nebo že nemá náhledový displej. Hledáte-li plnohodnotnou náhradu za svojí stařičkou kameru BetaVHS, sportovní kamera není dobrá volba.

V mém případě se popisovaný přístroj stal až třetí kamerou do rodiny. Chci-li točit něco důležitého, vezmu kompaktní kameru Canon Legria HF200 a stativ. Reportážní videa řeším použitím telefonu iPhone 4S, který také dokáže natočit kvalitní Full HD záznam. Do bazénu nebo na lyže si pak vezmu Sony HDR-AS15.

Při snímání sportovních aktivit přeci nevadí, že kamera neumožňuje ruční či automatické ostření. Neumím si totiž představit, že by při ostré jízdě ze svahu kamera neustále řešila, jaký objekt má zaostřit. A že nevidíte co točíte? No a co? Vy snad máte na černé sjezdovce čas sledovat cestu přes hledáček v kameře?

zdroj: SONY

Přesto ale existuje možnost, jak poměrně pohodlně zjistit, co kamera právě zabírá. Stačí mít telefon s operačním systémem Android nebo iOS, do kterého si stáhnete aplikaci PlayMemories Mobile. Ta pak kromě živého náhledu na snímanou scénu umožňuje i vzdálenou práci s kamerou.

Funguje to bezvadně. Řekněme, že stojíte na sjezdovce a kameru máte na přilbě (doporučuji přikoupit příslušenství Sony BLT-HB1 pro nošení přístroje na hlavě). Vyndáte si z kapsy telefon, ke kterému se mezitím kamera automaticky připojila pomocí Wi-Fi a spustíte nahrávání, aniž byste byli nuceni nahmatat to správné tlačítko na kameře.

V přehledném menu mobilní aplikace si můžete nastavit i parametry záznamu. Například před jízdou v U-rampě je vhodné přepnout kameru do režimu SSLOW (volba je otázkou několika tapnutí na displeji mobilu). Video bude natáčeno s úctyhodnou frekvencí 120 snímků za vteřinu, čímž docílíte čtyřnásobně zpomalených záběrů.

Nebo se rozhodnete změnit obrazový úhel ze 120 na 170 stupňů, abyste do záběrů dostali širší prostor. Nastavení můžete opět provést přes telefon a to ať máte kameru umístěnou kdekoliv. Jen pozor, z vlastní zkušenosti při natáčení v bazénu už vím, že pod vodou je to se signálem Wi-Fi špatné, takže na živý náhled v tomto případě zapomeňte.

Akční kameru od Sony jsem si vybral mimo jiné i pro její tvar. Chci mít kameru na boku přilby. Ač nejsem žádný čahoun, kameru GoPro Hero, kterou lze přimontovat jen z čela helmy, bych téměř jistě poškodil hned při prvním nastupování do kabinkové lanovky (tím netvrdím, že kamera umístěna na boku je zcela v bezpečí).

Nepředpokládám, že budu stříhat videa složená výhradně ze záběrů ze sportovní kamery (čest výjimkám). Ale díky kameře Sony HDR-AS15 se má rodinná videa stanou více akčními a budou obohacena o záběry, které by mi klasické kamery nebyly schopné nabídnout.

A nic víc od této kamery ani nechci.

Jak vybrat sportovní kameru

Jsou různé sporty. Soutěžit lze v rychlosti přepínání televizních kanálů, populární jsou závody v pojídání švestkových knedlíků a s chlapy v dílně je možné se poměřit, kdo rychleji vypije metr piv. Pokud se někdo z vás těší, až budou podobné disciplíny zařazeny do programu olympijských sportů, zcela jistě bude ušetřen rozhodování, kterou sportovní kameru vybrat.

My ostatní se na dalších řádcích soustředíme na to, k čemu lze tento typ kamery použít. Není nutné se hned registrovat do parašutistického kroužku, začít studovat životopis Reinholda Messnera nebo se snad dokonce pídit po přihlášce do mise v Afghánistánu. Nákup sportovní kamery si před strážcem rodinného rozpočtu může obhájit například i taťka od tří dětí.

Argumentovat lze mnoha důvody. Po nákupu malé akční kamery se nám už nikdo nebude smát, když při vystupování ze sedačkové lanovky upadneme, protože jsme v jedné ruce měli hůlky a v druhé klasickou kameru. Nebudeme už také muset přemlouvat plavčíka, aby nás pustil na své bidýlko, neboť při natáčení vodních hrátek by se nám u obyčejné kamery mohl orosit objektiv.

Jistě bychom tu společně našli další důvody pro nákup kamery, kterou při svých sportovních aktivitách nemusíme držet v ruce a která je tak odolná, že nás pod lavinou přežije. Sportovní kamery mají kromě běžných kamer výhody i technického rázu. Snímají scénu v širokoúhlém záběru a umožňují natáčet rychlostí až 120 snímků za vteřinu.

Tento blog je určen prémiovým čtenářům a tak bez povšimnutí nechme výprodejové kamery z vietnamských e-shopů, zapomeňme na ambiciozní kamery, které ještě nedávno aspirovaly na stupně vítězů (Drift HD nebo GoPro Hero 2) a pojďme rovnou do finále, kam se kvalifikovaly dvě nejlepší kamery současnosti: GoPro Hero 3 a Sony HDR-AS15.

Na závěr se podívejme pravdě do objektivu. Je prakticky jedno, pro který ze dvou výše uvedených přístrojů se rozhodneme, neboť po technické stránce jsou srovnatelné. Tady už záleží na vkusu každého soudruha. V příštím článku si pošpitáme o tom, jak funguje kamera, pro kterou se rozhodl autor těchto řádků.

SONY HDR-AS15/B

Pořídil jsem si novou hračku. Sportovní kameru. Než se v některém z příštích článků rozepíši o tom, jak předmětná kamera funguje, podívejte se na video, které přístroj dokáže natočit.