Pozorní čtenáři (já vím, jiní tento blog nenavštěvují) již vědí, že sis nedávno pořídil běžky. Zatím si ale jezdil jen s dětmi. Pár výletů na Lesnou. Takové to domácí klouzání. Pak si přijal nabídku na zhruba čtyřhodinovou projížďku s člověkem, který na běžkách už snad objel zeměkouli.

Graf nadmořské výšky

Parkoviště pod Klínovcem jsou plná. Pražáci mají jarní prázdniny. Dlouhý had lyžařů vinoucí se před sedačkovou lanovkou tě nechává klidným. Kousek pod Nástupem zabočíš a po chvíli zastavuješ před chatou. Krátké přivítání a už vyrážíš na trať.

Start je ve výšce 963 m.n.m. Trasa vede po silnici směrem na Horní Halži, pokračuje k rozcestí Pod Meluzínou, kde od kóty 1040 m.n.m. následuje několikakilometrové klesání. Nejnižší bod cesty (848 m.n.m.) se nachází mezi sedmým a osmým kilometrem.

Laco u Pařezovky

Čerstvě vyrolbovaná bílá stopa uprostřed lesů. Ticho, klid. Nikde nikdo. Další dlouhé kilometry ukazatel nadmořské výšky jen stoupá. O více než 300 m za deset kilometrů. Ve výšce 1152 m.n.m. stojíš u červené sjezdovky.

Při pohledu na Pařezovku zaplněnou lidmi z permanentní fronty u lanovky jsi rád, že na nohou máš běžky. Vracíš se. Také tebe čeká sjezd. Sbalen ve vajíčku svištíš z kopce pevně usazený v bílých kolejích. Neřešíš muldy, nevyhýbáš se ledovým plotnám. Prostě jen jedeš.

Máš v nohou více než dvacet kilometrů a jsi v naprosté pohodě. Čeká tě už jen pár kilometrů pozvolného klesání a nic nenasvědčuje tomu, že by měla přijít krize. Jenže lyže najednou nejedou. I z kopce si musíš neustále pomáhat hůlkami. Baterky se ti vybily stejně náhle, jako iPhonu monitorujícímu najetou trasu.

Trasa první běžecké túry

Byla klika, že tvůj dnešní průvodce si nepostavil chatu byť jen o metr dál. To bys už nedal.

Vojto, díky!