Nejlepší zimní video

A je to tady. Zatím tvůj nejlepší film ze zimní rodinné dovolené. Před sedmi lety bys nevěřil, že rok co rok budeš točit prakticky stále to samé. Ta samá chata, ten samý kopec, ti samí lidé. Ale je to skvělá série. Na žádném jiném videu nevidíš tak dokonale, jak rostou tvé děti a děti tvých přátel, jak se zlepšují, jak se mění jejich pohled na svět.

Počítej s tím, že někteří z diváků tohoto filmu tě požádají, zda by mohli ve tvém domácím kině vidět rozšířenou verzi tohoto filmu. Nebraň se.

Vždyť v láhvi Glenlivet 18 yo ještě něco zbylo.

Jak lyžují geekové

Víš, kámo, pokud si dětství strávil zavěšený na Pomě a tvé první Artisky ti podepsala Olga Charvátová, měl bys být dnes už slušně vyježděný. Lyžování je pro tebe především radost a nikdo se ve tvém okolí už dávno nediví, proč si do lanovky místo chytrého mobilu bereš dva kulichy.

Jenže já v dětství neměl než dvousedadlové saně zanechávající na prvním sněhu rezavou stopu. Před lety jsem sice kvůli dětem začal lyžovat, ale těch pár dní v roce ze mě vášnivého lyžaře neudělá. O tom jsem ostatně nedávno psal. Ale ty mé vášně znáš, proto tě nepřekvapí, co mě na horách baví.

Ski Tracks

Hele, brácho, jasně, v první řadě je to rodina. Jak má vypadat film z rodinné dovolené se brzy dozví nejen diváci v chomutovském multiplexu. A hned v druhé řadě mě na horách baví technické hračky, které udělají z lyžování zábavu i pro člověka, který s kulichem mezi koleny nejezdí.

Už loni jsem měl v mobilu aplikaci Ski Tracks, která zaznamenává najeté kilometry na svazích i v lanovkách, maximální sklon sjezdovky, nebo průměrnou a maximální rychlost. I letos jsem díky aplikaci měl dokonalý přehled o svém pohybu na sjezdovkách. Alespoň tedy v řeči čísel, grafů a map.

Letos se na Kronplatzu objevila novinka. Technologicky vymazlený BMW slalom. Postavíš se na start ve tvaru ledviny, kde turniket identifikuje tvůj skipas, aby tě následně pustil na trať. Jízdu mezi brankami automaticky sledují tři kamery umístěné podél trati. V cíli čeká tabule s výsledným časem. Nemusíš si ho pamatovat, stačí neztratit skipas.

Skiline

Na chodbě nejlepší restaurace na vrcholu kopce najdeš přístroj s velkou obrazovkou. Přiložíš k němu svůj skipas a za chvíli už sleduješ záznam slalomu. Režisér přepíná kamery jako při rozhodujícím závodě Světového poháru. Letošní hory jsme s dětmi strávili prakticky jen mezi slalomovými brankami v honbě za nejlepšími časy.

To jsem ale ještě nevěděl, že stačí mít v chytrém telefonu aplikaci Skiline. Je to pecka. Zadáš do ní číslo svého skipasu a všechna videa z projetých slalomů máš v mobilu. Neměl jsem ale sílu vidět všechny svoje záznamy. U třetího jsem se sledováním svého stylu jízdu raději skončil. Tahle technická hračka, kvůli které mě má lyžování bavit, mi dokonale zkazila náladu.

Zcela jasně mi totiž ukázala, že bych se měl především naučit pořádně lyžovat.

Internetová škola lyžování

Oceňuji znalosti místních diskutérů. Debata o výběru vhodných lyží jejich vysokou úroveň jen potvrzuje. Toto téma je však nyní pro mě již poněkud bezpředmětné, neboť si myslím, že v této chvíli by pro mě nebylo lepších lyží než jsem si aktuálně pořídil.

Po dnešních několika desítkách najetých kilometrů mohu potvrdit, že i nadále jsem ze svých Elánek nadšený. S čím ale spokojen být nemohu, je můj lyžařský styl. Bohužel se ještě ani zdaleka neblížím vytčenému cíli, kterým je skvěle provedený carvingový oblouk.

Ani o několik řádů kvalitnější lyže totiž nezabránily tomu, abych se po svahu tupě nesmýkal jako dříve. Bojím se zalomit lyže do svahu a nechat do stylu jízdy promluvit jejich hrany. Uvítal bych tedy od zkušených lyžařů poskytnutí návodů nebo tipů, jak umožnit lyžím vyniknout.

Laco lyžařem

V sedmé třídě poprvé na lyžích. Slovenská Skalica, kožené lyžařské boty a vázání Kandahár. Víc si nepamatuješ. Z lyžáku na střední si vzpomínáš jen na příhodu s vázáním G30, které si po prvním pádu marně hledal na sjezdovce, než ti zkušenější spolužák prozradil, že ho máš na podrážce. Proto si byl o pár zim později rád, když se na vejšce lyžák pro nedostatek sněhu nekonal.

Své děti si chtěl podobných trapasů ušetřit, a proto ses před lety rozhodl, že s nimi na hory budeš jezdit odmalička. Jsi naštěstí přirozený sportovní talent, takže stačil jeden den na Mezáku s instruktorem, abys pochopil, že kotva má na svahu jiný význam než na vodě. Svůj status lyžaře sis pak stvrdil přečtením vybraných pasáží z životopisu Alberta Tomby.

V roce 2006 jsi poprvé vyrazil do Alp. Než sis stačil nalepit rakouskou dálniční známku, byl si v Itálii. Takže Dolomity. První sezónu si jezdil lyže z půjčovny. Už o rok později ses v lanovce na Kronplatz chlubil vlastními prkénky. Koupil si je v Chomutově na náměstí. Hodinu si tenkrát s prodavačem vedl odbornou diskusi, abys nakonec koupil to nejlevnější, co tam měli.

Na takové to domácí klouzání to těch šest let stačilo. Jezdil si výhradně s dětmi, takže vlastně nikdo nepoznal, že neumíš lyžovat. Vypadal si na těch lyžích dobře, ale sám si cítil, že umět se lyžemi v kabinkové lanovce hned napoprvé trefit do přihrádky na lyže z Tebe ještě dobrého lyžaře nedělá. Rozhodl ses tedy koupit si své první pořádné lyže. Jenže které vybrat?

Naštěstí máš kolem sebe ty správné lidi. Třeba takový Tomík. Je známý tím, že již na prvním stupni vejprtské jednotřídky si nahrubo otesal dvě malé fošničky, neuměle si na ně napsal Sulov a sjel s nimi Zabitýho o setinu sekundy rychleji než by to dokázal Gustavo Thöni. Je tedy jasné, ke komu sis šel pro radu, jaké lyže si máš koupit.

Letos je v sedmé třídě tvoje dcera. Na rozdíl od Tebe před třiceti lety, ona se letos vrátila z lyžáku nadšená. Prý se konečně naučila parádní carvingový oblouk. Slíbila tě ho naučit. Ty se ale bojíš, že nové lyže nezvládneš… ani zastrčit do přihrádky v lanovce.

Škoda Octavia: Synonymum pro auto

Druhou verzi Octavie máš doma už sedmým rokem. Jsi šťastný pokaždé, když ti manželka podá klíče a poprosí, zda bys jí nemohl zajet na pumpu. Těch aktuálních sedmnáct stokorun za plnou nádrž stojí za těch pár minut, co se můžeš polaskat. Něco jste spolu prožili, stále tě baví, dosud se ti neokoukala a navíc víš, že i po letech se na ní můžeš spolehnout.

Ano, stále je tu řeč o Octavii. Koncem minulého roku byla představena její další generace. Nikdo už o její kráse nenapíše lepší článek než GTI, který svůj dokonalý text začal přesným popisem stavu: Nejsou slova a nejsou věty. Je než absolutní očarování, absolutní nadšení, absolutní pokora a absolutní řád. Nedivíš se, že tato slova už visí nad vchodem každého škodováckého autosalonu.

Tentokrát necháváš na hlavě, nejdeš dovnitř, auto už tě čeká venku. Přesto smekneš. V bílé vypadá královna Octavia Třetí jako princezna. Otevíráš dveře a sedáš dovnitř. Vše je na svém místě. Jako doma. Hned víš, kam sáhnout. Testované auto je sice ve výbavě Elegance, ale na muzice se šetřilo. Přesto oceňuješ, že i obyčejné rádio Swing dokáže odfiltrovat z tuc-tuc-tuctové komerční stanice jen kvalitní skladby.

Žádné tuc-tuc-tuctové skladby

Klíče z kapsy nevyndaváš, jen vyšlápneš spojku a stiskneš tlačítko pod volantem. Motor dává o sobě slyšet, jedeš totiž diesel. Už sis odvykl, kombinovaná spotřeba 3,8 l/100 km je sice lákavá, ale pro svůj vůz bys raději volil benzínovou jedna čtyřku. Řadička navíc v testovací motorizaci nenabízí šestku (kdo by pak jinak kupoval Golf, že?), ale neboj, ke stotřikilowattovému benzínu ti šestý stupeň přibalí.

S autem se projíždíš téměř hodinu. Testuješ ovladatelnost v serpetinách mezi Okořínem a Zaječicemi, zkoušíš akceleraci v dlouhým táhlým na třináctce od Baumaxu. Jsi z auta nadšen. Znáte se chvilku, ale ty máš pocit, že ho jezdíš odjakživa. Marně si lámeš hlavu, jestli ti v průběhu právě projetých desítek kilometrů něco zkazilo náladu. Tohle jsou momenty, které rozhodují o výběru Tvého příštího auta.

Bravo Škoda!

Škoda Octavia III. generace

Sportovní sobota

Sobotní ráno. V posilovně místního fotbalového stadionu se schází šestnáct borců z fotbalové přípravky. Čeká vás kruhový kondiční trénink. Ve dvojicích se kluci střídají na osmi stanovištích. Více než hodinu předvádíš jak správně cvičit břišáky, jak přitahovat koleno k rameni při kliku, nebo jak správně posílit nohy při výskoku na zvýšenou podložku.

Sobotní dopoledne. Z fotbalového stadionu se přesouváte do pár desítek metrů vzdáleného aquasvěta. Žádné tobogány, žádné dovádění v protiproudu, žádné vířivky. Jen tvrdá dřina v plaveckých dráhách. Pár bazénů na rozplavání, pak plavecké závody štafet, na závěr lovení puků v hloubce. U všeho asistuješ, nikdy předtím jsi dvacet minut v kuse nešlapal vodu.

Sobotní odpoledne. Po obědě a krátké siestě vyrážíte na běžky. V započatém sobotním tréninku pokračuješ už jen ty a tvůj syn. Je krásně, stopa vyrolbovaná, před vámi dlouhá táhlá rovinka z Horní Halže směrem na Klínovec. Po návratu domů stále nemáš dost. Zatímco hory se topí pod záplavou sněhu, ve městě je sucho a teplo. Dostáváš nápad.

Sobotní podvečer. Jdeš si ještě zaběhat. Půl roku si na nohou neměl běžecké boty. Těšil ses celou zimu, až si je nasadíš. Konečně ses dočkal. Do uší dáváš muziku a vybíháš na trať. Město se noří do soumraku, teplota prudce klesá, ale ty si celou dobu držíš solidní tempo. Bez problémů uběhneš více než sedm kilometrů, nová deska Umakartu ani nestačí dohrát.

Sportovní sobota nekončí. Přemýšlíš, co budeš dělat večer. Už to máš. Domlouváš se s manželkou. Souhlasí. Před spaním si ještě můžeš se synem na playstationu zahrát hokej.