Sobotní ráno. V posilovně místního fotbalového stadionu se schází šestnáct borců z fotbalové přípravky. Čeká vás kruhový kondiční trénink. Ve dvojicích se kluci střídají na osmi stanovištích. Více než hodinu předvádíš jak správně cvičit břišáky, jak přitahovat koleno k rameni při kliku, nebo jak správně posílit nohy při výskoku na zvýšenou podložku.

Sobotní dopoledne. Z fotbalového stadionu se přesouváte do pár desítek metrů vzdáleného aquasvěta. Žádné tobogány, žádné dovádění v protiproudu, žádné vířivky. Jen tvrdá dřina v plaveckých dráhách. Pár bazénů na rozplavání, pak plavecké závody štafet, na závěr lovení puků v hloubce. U všeho asistuješ, nikdy předtím jsi dvacet minut v kuse nešlapal vodu.

Sobotní odpoledne. Po obědě a krátké siestě vyrážíte na běžky. V započatém sobotním tréninku pokračuješ už jen ty a tvůj syn. Je krásně, stopa vyrolbovaná, před vámi dlouhá táhlá rovinka z Horní Halže směrem na Klínovec. Po návratu domů stále nemáš dost. Zatímco hory se topí pod záplavou sněhu, ve městě je sucho a teplo. Dostáváš nápad.

Sobotní podvečer. Jdeš si ještě zaběhat. Půl roku si na nohou neměl běžecké boty. Těšil ses celou zimu, až si je nasadíš. Konečně ses dočkal. Do uší dáváš muziku a vybíháš na trať. Město se noří do soumraku, teplota prudce klesá, ale ty si celou dobu držíš solidní tempo. Bez problémů uběhneš více než sedm kilometrů, nová deska Umakartu ani nestačí dohrát.

Sportovní sobota nekončí. Přemýšlíš, co budeš dělat večer. Už to máš. Domlouváš se s manželkou. Souhlasí. Před spaním si ještě můžeš se synem na playstationu zahrát hokej.