Dnes dvojitý chod, chceš-li dvojtéma. No. Možná spíš podtémíčko k hlavnímu tématu, bez kterého by asi bylo vlastně těžko o čem hovořit. Pojďme to tedy vykomunikovat na půdorysu toho podtémíčka, tohoto vážně váženého blogu…Tfuj, co to blábolim.

Tak tedy. Nový fenomén, 4DX zážitek. Všude vyvěšený reklamy nekompromisně do jednoho slibující nevšední zážitek. Pozastavme se hned v úvodu právě u reklamy. Ta je zvláštní už ze své podstaty. Říká: „Co je 4DX™? 4DX™ je revoluční filmová technologie, která stimuluje všech pět smyslů speciálními efekty“.

Rozuměj tedy, třeba že jsi duše prostá, čistá, uvězněná třeba v obyčejném těle a hlavě sportovce. Slibuje Ti vjem-zážitek, který je aktivován všemi pěti, u jiného možná i šesti, smysly! Tedy v základu: hmatu, sluchu, čichu, vidu a chuti. No dokážeš si to vůbec představit? Hledíš na plátno, kde helikoptéra oblétá město. Ty cítíš, jak se s tebou naklání tvoje sedadlo, okolo uší Ti to sviští.

Slušná motanice, to mi věř (ale ne zase tolik). Pak ovšem přijdou rvačky, bouračky, střílečky. Sedačka s tebou mele, ty máš pocit, že Ti nějakej neomalenec v hledišti zezadu okopává sedačku. Při výbuchu se na chvilku rozsvítí celej sál. Bublinky z bublifuku imitují okolo tebe rozházený valuty z USA. Máš pocit, že tebe to víc obtěžuje, než že by ses cejtil uprostřed děje.

Pak ovšem přichází mírně lechtivá scéna. Tady už jde do tuhýho, to doslova. Ačkoli se už z dob jiskřiček, pionýrů a puberty řídíš heslem „Vždy připraven!“, tak toto vnímáš jako přicházející podpásovku. S obavami se rozhlížíš po svém okolí. Vedle sedí jen kámoš. Tvůj strach se ještě zesílí, obavy dostávají konkrétní obrysy. Co teď? Jestli se Ti mezi nohama nebo od souseda vynoří ruka, jsi připraven zjednat nápravu. Naštěstí, říkám skutečně naštěstí, se nic takovýho nekoná. Inzultace sápajícího údu by byla okamžitá, nekompromisní.

Uffff! Jsem vystresovanej tak, že dalších pár scén nevnímám. Nemohu tedy popsat, jestli jsem něco pozřel, co bylo podáváno během filmového zážitku. Žádný buráky v zubech jsem nenašel, omáčku na oblečení jsem si přinesl už z oběda, čokoládička byla od nanuka. To vim ne? …si teda myslim. S čichem mohu posloužit ještě méně. Čistě objektivně. Kolega prej cejtil kafe. Bohužel já jako pán se čtyříctkou na krku (věkem) a nozdrama zrasovanýma mukoseptonexem žiju v navždy pachuprostém světě. Když potřebuju poradit, nosím na ramenou kanárka.

Tak to tedy shrňme. Trochu motání v sedačce, pak Ti někdo chvilku kope do sedačky, na chvilku rozsvítí a zhasnou sál, snad závan kávy, bublifuk nad hlavou, okolo uší Ti pouštěj pístama vítr, chuť v ústech žádná.  Asi neumím počítat, ale pět dotčených smyslů jsem nenašel. Stěží čtyři. Ale i kdyby, toto není podstatný. Podstatný je to,že moje naivní očekávání to jistojistě nenaplnilo. Prosím nevnímej mě jako nějakýho zpátečníka nebo do-kon-ce škarohlída. Po představení jsem totiž vnímal rozpaky i u ostatních, chceš-li napříč diváckým spektrem. Kamarád háitech výbavu zařízl naprosto bez zaváhání.

Já se modlim, aby nezačali podle tohoto návodu vyrábět televize. Vlastně jsem v klidu. Ještě totiž nemám ani 3D a tolik revolucí bych asi doma neunesl. I ty buď v klidu a dej si v jedna max. dvědé prostě to, co máš rád.

Jó ale filmeček, to byla jiná…