Pátek večer. Venku tma a tři stupně nad nulou. Oblékáš si termoprádlo, navrch šusťákovku. Nasazuješ čepici a rukavice. Do uší sluchátka a vyrážíš na trať. Běžíš dlouhým táhlým od Globusu ven z města. Prší a od hor fouká ledový vítr. Přesně tohle jsi chtěl.

Nádhera. S každým dalším krokem se euforie zvyšuje. Celý den jsi bojoval se začínající rýmou. Teď je ale tvůj nos svobodný. Dýchá se ti skvěle, běžíš s neuvěřitelnou lehkostí. Blížíš se k cíli a tvůj šestikilometrový okruh ti nikdy nepřipadal tak krátký jako dnes.

Dosud jsi běhal jen na jaře a v létě. Za hezkého počasí a v dobré kondici. Dnes sis ale konečně na vlastní kůži otestoval dvě běžecké pravdy. Jseš-li nachlazený a zdravotní problém je pouze od krku nahoru, jdi to rozběhat. A co není v nohách, musí být v hlavě.