U prunéřovských elektráren odbočuješ z hlavní silnice, auto necháváš v Prunéřovském údolí a míříš k Prunéřovskému potoku. Vyzbrojen pouze kamerou a informací, že by snad už měly růst bledule. Jdeš mezi stromy, na zemi vidíš jen suché listí.

Máš za sebou asi patnáct minut chůze mezi listím. Vypadá to, že jsi sem dorazil zbytečně. Nikde nic nevidíš. Když se před tebou náhle objeví snad na jediném metru čtverečním v Krušných horách to vzácné kvítí, tvůj matrix dostává nový rozměr.

Bledule jsi poprvé viděl ráno na Googlu, proto ještě raději posíláš fotografii nalezených rostlin svému známému, od kterého jsi dostal tip. Obratem ti gratuluje. Tak sláva. Jsi letos nejspíš prvním člověkem, který naživo viděl první jarní bledule.

Cestou zpět se ještě zastavuješ na zřízenině Hasištejn. Je odtud nejkrásnější výhled do Prunéřovského údolí. Potřebuješ ještě pár efektních záběrů do svého videa. Povedlo se. Kromě toho, že jsi botanik, jsi přeci ještě pilot vrtulníku.

P.S. Zatímco s fotkou už toho moc udělat nejde, na stříhání videa je nádherné to, že proces jeho tvorby nikdy nekončí. Řečeno slovy klasika: „Video má tu nádhernou vlastnost, že svět nejen ukazuje, ale z gruntu mění. V tom je jeho nebezpečí a krása.“

A s každou jeho novou podobou jsi spokojenější a nadšenější.