Víš, kámo, když je ti dvacet, chceš dělat revoluci. Ne každý ale má to štěstí jako ty, že v tomhle věku může stát na listopadovým náměstí a zvonit klíčema. V prosinci si pak stál před Federálním shromážděním a na procházející komunistický poslance skandoval „Volte Havla“. A oni ho zvolili.

Hele, brácho, chápeš zklamání mladejch lidí, že to v sobotu nevyšlo. Jim se ta jejich první revoluce nepovedla a změny se nedočkali. Není důvod smutnit. Ty jsi sice ve dvaceti stál u změny režimu, každý další volby jsi však vždycky volil poražený. Ale dnešní dvacátníci v sobotu prohráli své poslední volby.

Příště už to totiž vyjde nám všem.

Víš, kámo, můžeš bejt optimista a vidět v lidech jen to lepší. Nebo si aspoň myslet, že i kdyby to bylo jinak, tak to může mít alespoň úroveň. Pak si ale jednou vzpomeneš, že televizi nemáš jen na sledování House Of Cards, pustíš si prezidentskou debatu na Primě a nestačíš se divit.

Hele, brácho, svět budoucnosti nestojí na vajglech před hospodou, církevních restitucích nebo uprchlících. Tyhle témata snad už unavujou i lidi, kteří uvízli ve století páry. Já chci slyšet názory prezidenta na to, jak dát lidem v týhle zemi naději, že pravda a láska jednou skutečně zvítězí nad lží a nenávistí.

Jedinou jistotou zatím zůstává, že nalevo vždycky sedí blbci.

Víš, kámo, můžeš tady stále dokola vypisovat, proč nevolit Jardu a proč volit Ivánka. Prej jako dobrý den a vám se ty kandidáti jako líbí? Stejně je to celý jenom vo rejpání, v životě nebyli v krizi. Jasně, někomu to hodit musíš, ale tím to kurva končí.

Hele, brácho, snad si nemyslíš, že novej prezident přijme odpovědnost za tvůj život. Že ti sežene novou kočku, přidá na vejplatě nebo vezme do Ameriky na hokej. Leda tak velký hovno! Postarat o sebe se nakonec musíš stejně jenom ty sám.

#ŠtěstíJeKrásnáVěc