Přečtěte si zde článek dříve, než vyjde v Chipu
Napsal jsem pro časopis Chip článek o Orkutu, který má nezasvěceným systém přiblížit a své si v něm najdou i lidé, kteří již v Orkutu jsou. Článek v časopise vyjde za pár dní, ale po dohodě s redakcí Chipu si jej čtenáři mého blogu mohou přečíst již nyní. Nenajdete zde však druhou část článku, ve které známé internetové osobnosti (Marek Prokop, František Fuka, Petr Staníček a Patrick Zandl) sdělují své názory a zkušenosti související s Orkutem.
Prozradím jen anketní otázky:
1 – Co se vám na Orkutu líbí a co nelíbí
2 – Jak často se do Orkutu přihlašujete
3 – Jakým způsobem Orkut využíváte
4 – Jaká je podle vás budoucnost Orkutu

Orkut: Klub vyvolených nebo nafouklá bublina?

V polovině února začala v Čechách Orkutománie. Že vás to minulo? Pak asi nepatříte k hrstce vyvolených, kteří byli u toho. Není ale třeba věšet hlavu, dříve nebo později si možná někdo vzpomene i na vás.

Co je Orkut?

Internet je místem, kde reklamní slogan Bavte se s přáteli platí i bez konzumace žluté limonády. Zapomeňme ale pro tuto chvíli na chaty nenabízející více, než jen bezduché anonymní tlachání osob skrytých pod přezdívkami. Existují totiž mnohem sofistikovanější systémy, jako například Friendster.com nebo Tribe.net, které umožňují vytvářet virtuální obraz skutečných mezilidských vztahů. Jednotliví uživatelé jsou v těchto systémech provázáni na základě přátelství nebo společných zájmů.

V lednu letošního roku se objevil zbrusu nový komunitní server pojmenovaný podle křestního jména jeho tvůrce Orkuta Buyukkoktena, jednoho z vývojářů vyhledávače Google. Orkut vychází z principů fungujících na výše jmenovaných komunitních webech, ale liší se v jedné zásadní věci – součástí systému se stanete teprve tehdy, když přijmete pozvání některého stávajícího člena. Jak poznamenal Martin Kopta v jednom ze svých článků v internetovém magazínu Lupa, Orkut se drží indiánského hesla Přátelé mých přátel jsou i mými přáteli.

Jaké je to uvnitř

Přijmete-li pozvání do Orkutu, budete možná překvapeni množstvím údajů, které čekají na vyplnění ve vašem osobním dotazníku. Na dotazy typu datum narození, rodinný stav nebo místo bydliště jste jistě zvyklí z mnoha situací v běžném životě, ale kolik z nás se někdy setkalo s kolonkami zajímajícími se o naší politickou nebo sexuální orientaci? Kolik dotazníků se nás kdy ptalo na smysl pro humor, způsob oblékání nebo zda máme tetování? Naštěstí ale záleží na každém uživateli Orkutu, kolik toho o sobě ostatním prozradí. Navíc je ještě možné nastavit, jaké údaje z profilu uvidí vaši přátelé a co má zůstat skryto náhodným kolemjdoucím.

Pomocí Orkutu můžete sehnat práci, přátele nebo životní lásku. Vyhledávat lze podle mnoha kritérií, ale stejně tak počítejte s tím, že ostatní mohou najít vás. Abyste byli viditelní pro co největší množství lidí, bude ve vašem zájmu toho vyplnit o sobě co nejvíce. Třeba někoho zaujmete výpisem věcí, které máte ve své ložnici (ano, i na to se Orkut ptá).

Pravděpodobně však začnete tím, že budete do Orkutu zvát své přátele. Stačí jen na patřičném místě vyplnit jejich jméno a e-mailovou adresu a čekat na to, až dotyčný pozvání přijme. Postupně si tak vytvoříte vlastní síť známých a přátel. Do této sítě však mohou přibývat i lidé, kteří již v systému jsou. Pokud totiž při procházení Orkutu narazíte na známého, kterého byste chtěli mít v portfoliu svých přátel, jednoduše kliknete na příslušný odkaz u jeho jména a opět čekáte na to, zda se dotyčná osoba s vámi v Orkutu bude chtít kamarádit.

Diskutuji, tedy jsem

Pokud není vaším jediným cílem procházení webu za účelem zjišťování kdo se s kým zná, budete se nejspíše chtít účastnit dění v jednotlivých tématicky zaměřených komunitách, kterých v současnosti v Orkutu najdete několik tisícovek. Komunity si můžete vybírat z katalogu, ale je jich tam moc a vyhledávací formuláře nejsou zrovna silnou stránkou Orkutu, takže pravděpodobně se nejdříve omezíte na výběr komunit, do kterých jsou přihlášeni vaši přátelé mající podobné zájmy jako vy. Na stránce každého jednotlivce totiž najdete seznam komunit, kterých je daná osoba členem.

Ještě byste měli vědět, že jsou dva druhy komunit – veřejné (public) a moderované (moderated). Členem veřejné komunity se může stát kdokoli, v případě moderované komunity musíte počkat na to, až vám to její zakladatel dovolí. Číst si příspěvky však můžete bez ohledu na typ komunity. Život v komunitách se skládá z procházení a přispívání do diskusních fór, které jako členové můžete i vytvářet.

Kdo se bojí nesmí do Orkutu

Je pochopitelné, že českou část osazenstva Orkutu tvořili zezačátku lidé dostatečně promoření internetem, kteří se na novinku dychtivě vrhli a pro něž nebyl problém se v systému rychle zorientovat. Mnozí z nich vám jistě potvrdí, že se postupem času snažili vtáhnout do děje i civilisty, kteří internet sice používají, ale rozhodně nepatří mezi internetové nadšence. Tito lidé však k Orkutu bývají mnohdy velmi skeptičtí, neboť jednak nechápou, k čemu by jim systém mohl být užitečný a jednak k nim není příliš nakloněn ani Orkut sám.

Uživatelské rozhraní je totiž celé v angličtině, což může pro někoho představovat výraznou překážku a navíc je ovládání systému místy dosti krkolomné. Jak bylo uvedeno výše, jednou z největších slabin systému je vyhledávání, což dvojnásob překvapí u projektu spřízněného s nejuznávanějším vyhledávačem na světě. Možná, že tvůrci Orkutu nepočítali s tak rychlým rozmachem služby a zatímco vyhledávání lidí v omezené míře funguje, pouštět se do vyhledávání v diskusních fórech nemá vůbec smysl. Díky snadnosti posílání zpráv mezi uživateli Orkutu se problémem stávají i spamy. Není totiž nic snazšího, než nevyžádanou poštu poslat přátelům a přátelům jejich přátel.

Co bude dál?

I po více než měsíčním fungování byl Orkut stále v testovací fázi. Počátkem března bylo v systému zaregistrováno zhruba 120.000 uživatelů, z nichž bezmála 60 % bylo z USA (z toho více než třetina z Kalifornie). Procento severoamerických uživatelů se však postupně snižuje, za jeden týden jsem zaznamenal pokles asi o tři procenta. Z České republiky jsou v Orkutu ovšem pouhé čtyři stovky uživatelů. Důvody tak nízkého počtu jsou zřejmé z předchozího odstavce.

Pokud se uživatelské prostředí v dohledné době nezmění (jak dlouho trvala lokalizace Google do češtiny?), postará se o topící se české uživatelé některá z lodí brázdící tuzemské internetové vody. Zatím nejblíže k trosečníkům má Seznam.cz, který nedávno výrazně inovoval jednu ze svých vlajkových lodí – službu Lidé.cz, která již nyní nabízí svým uživatelům možnost vytváření profilů.

Tradiční chat už lidem nestačí, chtějí se seznamovat, vědět o sobě víc, najít si přátele s podobnými koníčky a preferencemi. Lide.cz je nejpoužívanější komunikační zábavní server u nás, a proto musíme reagovat na požadavky uživatelů. Naším záměrem bylo nabídnout otevřenější systém než Orkut, do nějž se mohou zapojit všichni registrovaní uživatelé, a který jim umožní aktivnější zábavu s vybranými přáteli, doplnil mluvčí Seznamu Tomáš Fiala.