Hartova válka
Víš, kámo, nemít Amíci Pearl Harbor, tak dodnes netušej, jakej druh kníra byl na přelomu třicátejch a čtyřicátejch let dvacátýho století v kursu mezi německy mluvícími muži. Jenže díky nebezpečně nízko letícím japonským letadlům Zero si teď producenti z Hollywoodu osobují právo točit válečný filmy. Ale ani balík doláčů rovnající se ročnímu rozpočtu většího okresní města nezabrání vzniku takovejch hovadin, jako byl včera na čété jedna uvedenej snímek Hartova válka.
Hele, brácho, jsem ještě ochotnej připustit, že zajateckej lágr v Německu mohl na konci války vypadat jak skautskej tábor, kde zajatý americký plukovník vchází do kanceláře k veliteli tábora bez zaklepání a řadoví zajatci si stěžují na to, že jim byl promítán jiný než původně ohlášený film. Citlivá otázka rasismu v armádě zakompovaná do filmu jistě potěšila mnoho ke kabelovce načerno připojených afroamerických diváků nejednoho ghetta.
Zlí běloši totiž svedou vraždu svýho kamaráda na toho nejčestnějšího černocha, který kdy chodil po polích s bavlnou a kultivovaný fašista, jenž se naváhá pochlubit absolvováním Yalské univerzity, se uvolí uspořádat demokratický soudní proces, kde už chyběla jen Ally McBealová. Ale posledním deseti minutám filmu je možný porozumět jen vstoje a se vztyčenou americkou vlajkou.
tak tohle presne vystihuje stupiditu toho filmu a povahu toho, co je ted zrovna v emerice politicky korektni.
Film jsem sice neviděl, ale vím, že zajatecké tábory pro vojáky z VB a USA nebyly koncentrační (nebyly ani skautské). Pro západní vojáky se snažili nacisté dodržovat Ženevské konvence, protože předpokládali, že v případě jejich zajetí se k nim budou chovat podobně (hlavně na konci války). Zajatí vojáci dostávali balíčky od Červeného kříže a ze Švýcar občas přijela návštěva. Na druhou stranu excesy se děly i tady, především v případě nezdařeného útěku zajatců.
Ja jsem tech deset minut zpival, drzel se za srce a tekly mi slzy jako hrachy!
No já pila Balantínu a sepisovala návrh notářského zápisu o narovnání namísto vyklizení bytu, takže mi děj nějak utekl, ale jinak za nejméně překonatelný považuju film 12 statečných (či kolik jich bylo), o tom, jak jacísi američtí vyvolení jeli do Němec vykonat nějakou akci v rámci které byli převlečení do německých uniforem, přičemž jeden z těch statečných byl, patrně v rámci plnění kvót černí-bílí, černoch. Ti Němci si toho samozřejmě vůbec nevšimli, bylo to celé takové hodně dojemné:-)).
Ale jinak bych řekla, že jsou i pěkné americké filmy z války, třeba Tenká červená linie není špatný film.
re: ModKdyž už tak tucet špinavců…
prostě klasikaHele vole Laco, vůbec jsem to neviděl…ale musím říct,že s tebou soucítím.Obzláště ,když vidím vupoutávkách Bruka Vilika jak zase tajemně čučí.