Digitalizace nám Miloše Frýbu nevrátí

Povídání o tom, jak Paroubek s Kočkou pekli dort


Hele, Máňo, tak tady čtu, že náš Jirka Paroubků kamarádí s ňákejma divnejma lidma, který nosej po kapsách miliony a pak po sobě v hospodě střílej. A to jsme se teď v pátek odpoledne cestou z Lidlu chtěli zastavit ve škole a hodit sociálním demokratům hlas v těch krajskejch volbách, aby na tom krajským výboře konečně vystřídali ty modrý straky, co toho dokážou za rok nakrást víc, než já za celej život v manesmance.

Víš, bábo, vona tahle ODS taky stojí za tou digitalizací televize, jak jí hezky vysvětluje pán co uvádí ten pořad se srandovníma videama jak v nich lidi furt zakopávaj a padaj na tlamu. A včera večer, když dávali na dvojce fotbal, tak sem viděl kulový, protože starou dvojku vypli a digitál ukazoval kostičky. Naši sice prej s těma polskýma židama prohráli, ale vidět jsem to chtěl, když máme tu novou televizi z vietnamský tržnice.

Tohle by se za komunistů stát nemohlo.

8 thoughts on “Digitalizace nám Miloše Frýbu nevrátí

  1. Hele, Máňo, a oni se tydle kluci kamaráděj i s Mírou Topolánkojc, to jsou mi ale věci. Stačí, když si budu číst všechny články, a ne jen ty protijirkovském, abych pak před lidma nevypadal, jak idiot, Máňo.

  2. POHÁDKA O HLOUPÉM HONZOVI[1] Máňa by všechny ty počítače a internety zakázala, tak tvůj výplod číst nebude. A to je škoda, protože tvůj text je stejně inteligentní jako texty v Haló novinách, její to oblíbené tiskovině.

    [2] @Teo, za Kočku PRACKA NAHORU!

  3. chybějící infoTak jsem listoval novinama a pročítal si různý názory na tu kauzu – všude vědí skoro všechno: kdo s kým kamarádí, kdo výstřel viděl, kdo kolik vypil, že se sázeli kdo má po kapsách víc peněz… …ale NEVÍME KDO VYHRÁL.

    A nepředpokládám, že by poslední kočičákova věta zněla: Tady je někdo za blbečka, ale žádný problém… já to nejsem…

  4. KOČKA NA ROZPÁLENÉ PLECHOVÉ STŘEŠEOddělujme od sebe jednotlivé tragedie, tragedii lidskou (neuvěřitelná zápletka v neuvěřitelných reáliích s neuvěřitelným, bohužel tragickým koncem), tragedii politickou (té se jízlivý smích vyhnout nemůže, a v této souvislosti oceňme Teův povedený grafický výtvor), a konečně tragedii přenesenou (rozuměj „paroubkovskou“) kde se mísí fantastická neuvěřitelnost příběhu s až mystickým podtextem, sahajícím jednak k dávným lidským bájím, jejichž obsahem je zobecňování života ve zkušenostních podobenstvích o dlouhém chození se džbánem a kopání jam, jednak k  Warholovské fleši, zde právě odkaz na záblesk výstřelu odražený v půlnočním zrcadle, výstřelu, po němž oranžová růže ukřižovaná na špejli střelnice pouťové maringotky padá k zemi, zlomená ve své pýše, bez trnů a bez naděje.

    P.S. Laco, napsal jsem to jednou větou, aby mě tu zase nějaký klávesnicový amatér nekritizoval, že píši rozsáhlé příspěvky… :-)) Za Máňu standardně – BRAVO.

  5. MÁM JEDNU VĚTU DLOUHOU[5] GTI, mám rád koláže beze slov i několikaodstavcové komentáře. Jsou-li ovšem zajímavé. Proto prosím PIŠ jak cítíš. Místa je tu dost.

    Za pochvalu děkuji.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *