Voláte mimo síť Vodafone

Svět mobilních operátorů očima osmiletého dítěte


Klárka má telefon už od první třídy. Ve škole jej má vypnutý, po skončení vyučování přístroj slouží jen k organizačnímu domlouvání odvozů ze školy, gymnastiky, kytary či malování. Abychom se vyhnuli starostem s dobíjením kreditu, má Klárka tarif Vodafone Odepiš. Za pouhých 11,50 Kč měsíčně je k dispozici 40 minut volání zdarma do sítě Vodafone, což na výše zmíněnou komunikaci se mnou či Markétou stačí. Nevýhodou tohoto tarifu je cena za volání do jiných sítí. Dvanáct korun za minutu dokáže z jednoho sobotního volání učinit rozhovor v ceně převyšující 200 Kč.

Na změnu tarifu je ještě čas. Zatím postačí Klárce vysvětlit rozdíly v cenách volání do jednotlivých sítí. Poprvé se tak do života třeťandy dostávají slova jako Vodafone, T-Mobile nebo O2. Klárka chápavě pokyvuje hlavou a nakonec položí závěrečný dotaz: A tatínku, kolik stojí, když volám někomu na Samsung?

10 thoughts on “Voláte mimo síť Vodafone

  1. jsem opravdu jedinej na světě, komu připadá jako zvěrstvo pořizovat mobil PRVŇÁKOVI???

  2. Ani druhákovi neWilliam Wilson: Ani druhákovi ne. Stále tak nějak nevěřím, že záření mobilu je pro malé děti zcela neškodné.

    Laco: Skutečně povedená hláška.

  3. VodítkoMobil slouží rodičům jako takové vodítko. Nemyslím si, že je to přímo zvěrstvo. Rodiče se o své děti prostě bojí a chtějí je mít pořád pod kontrolou.

    Ať už to svalují třeba na organizační domlouvání nebo na to že ho mají i ostatní děcka, je to hlavně strach o své dítě když u něj nejsem.

    Vážně ne? Ani trochu ? 🙂

  4. UŽITEČNÉ UTRŽENÉ SLUCHÁTKOKlárka jezdila od první třídy domů sama autobusem. Mobil tehdy skutečně sloužil ke KONTROLE. Zavolala, když odcházela ze školy, ozvala se po příchodu domů. Před rokem však byla celá škola polepena podobiznou muže podezřelého z toho, že poblíž školy ublížil školačce. Klárka se začala bát jezdit sama a od té doby pro ní jezdíme autem.

    Nyní tedy mobil neslouží ke kontrole, ale k ORGANIZACI. Žáci se mohou zdržet v bazénu nebo se protáhne vyučování či oběd. Stát zbůhdarma půl hodiny před školou je zbytečné, když stačí počkat, až Klárka zavolá a pak ji před školou jen vyzvednout.

    Souhlasím s tím, že mobily mohou být nebezpečné. Stejně jako vysedávání před televizí nebo monitorem, hlasitý poslech hudby ve sluchátkách, kolečkové brusle, kolo, lyže nebo skoky na trampolíně.

    Jo a Klárka moc dobře ví, že argument Ale všechny ostatní děti už to mají je tím posledním, s čím může zkusit přijít.

  5. 1) Tomu, že všichni ostatní už nějakou věc mají, se dá odolávat jen nějakou dobu, nicméně nakonec jsem skoro vždy ustoupil (teda pokud jsem na to měl).
    2) U technických věcí (mobil, počítač apod.) je třeba najít tu správnou hranici, abych nevychovával „negramotné“ dítě. Stejně tak se snažím dbát i na gramotnost jiného řádu – aby děti uměly jezdit na kole, bruslit, lyžovat apod.
    3) Mobil ke kontrole, zda dítě dorazilo, vyrazilo, zdrželo se apod., je k nezaplacení. Vždy se vyskytne nějaká mimořádná situace. A spoléhat na to, že někdo cizí (ve velkém městě) pomůže s něčím malému dítěti, je dost iluzivní
    4) U dětí preferuju předplacenou kartu, poněvadž pravděpodobnost ztráty mobilu, a tudíž provolané hromady peněz někým cizím, je poměrně velká..
    5) Hláška „A tatínku, kolik stojí, když volám někomu na Samsung?“ je perfektní. U nás doma je problém, že někdy takové dotazy klade i manželka 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *