Dvacet svobodných Superbů

Kam jsme dojeli od roku 1989


Víš, kámo, narodil jsem se do proletářský rodiny. Rodiče nikdy neměli auto. Jen děda si na sklonku života pořídil novou Škodu 100. Její vůni si pamatuji dodnes. V šestý třídě si rodiče mýho nejlepšího kámoše koupili Škodu 120. Barvu si nevybírali, prostě na ně ta žlutá vyšla. Na střední si jeden z profesorů koupil Škodu Favorit. Každej den auto leštil na dvoře průmyslovky. To bylo v době, kdy si většina národa tohle auto mohla dovolit mít doma maximálně tak vystřižený ze Světa motorů.

Hele, brácho, před dvaceti lety se otevřely hranice, za kterejma byl tehdy králem dvojkovej Golf. Kára snů. Sotva se dozvonilo klíčema a Láska a pravda zvítězila nad lží a nenávistí, začala bejt populární hláška, že Za Komárka bude koruna jak marka. Noviny byly plný spekulací, kdy dosáhneme německý životní úrovně. Tenkrát by nikdo nevěřil, že tuzemská automobilka někdy vyrobí auto, který bude lepší než nejmodernější Volkswagen Passat. A stalo se. Stačilo pouhejch dvacet svobodnejch let.

Tak běž a oslavuj sedumnáctej listopad. Jen díky němu tu je ten nejlepší v mainstreamu. Škoda Superb Combi. Jen díky němu tu je ten nejlepší ve střední třídě. SuperBittner.

7 thoughts on “Dvacet svobodných Superbů

  1. Vidím tam hned 2 druhé chyby …
    Tak za prvé po těch dvaceti letech není po lásce ani pravdě ani vidu ani slechu, tedy pravda a láska nezvítězila ani tehdy a nezvítězí ani nikdy v budoucnu … protože svět chce zkátka být klamán. No a za druhé, nazvat Škodovku tuzemskou automobilkou … ehmmm :-).

  2. DVACET LITRŮ NATURALU😀 Fakt dobrý, Laco. Dvacet let… zažil jsem i dvacet let před Listopadem. Z rodosvinního koncentráku rovnejma nohama do ráje.

  3. DVACET MÍST V POŘADNÍKU[1] Fremy, vlastně jsem teď auto objednával velmi podobně, jako se před pádem železné opony objednával Favorit. Koupil jsem si auto, které jsem na vlastní oči ještě ani neviděl, natož abych se v něm posadil a svezl se. Prostě jsem si, stejně jako tisíce řidičů za socialismu, prolistoval Svět motorů a šel se zapsat do pořadníku.

    [2] Luboši, lapil ses přesně na ty dvě věci, které jsem do textu vložil jako mírnou provokaci v mezích zákona. Ale přesto: Jako Pravdoláskař věřím, že jednou zvítězíme (ale beru i bod za plichtu) a Škodovka je pro mě stále "naše", i když jí vlastní VW a vyrábí se v Číně. Stejně jako třeba Becherovku považuji za český produkt, bez ohledu na to, kdo likérku vlastní.

    [3] GTI, díky.

    [4] Petře, i ty ses lapil?

  4. Přes pivní lahve až k VolvuKdyž mě bylo asi osm, naši si koupili Škodu 100. Pamatuji si, že stála 66 nebo 72 tisíc Kčs 🙂 a vyšla na ně lahvová barva. Pokud někdo tápe v odstínu, jak nejlépe popsat temně zelenou barvu pivního skla? Druhou barevnou variantou lahve, ve které se kupovalo pivo, byla temně hnědá, snad do rezata.

    A jako pravdoláskař to mám s tím rodinným stříbrem stejné. Dnes prý Ford prodal Volvo Číňanům, ale vsadím se, že si ho stejně hrdí Švédové a vůbec Sandinávci nepřestanou kupovat.

  5. Čau Láďo,předem Tě moc zdravím a děkuji,že i po letech nezapoměl na tu naší fantastickou Škodovku 105 L,se SPZ CVC 05-00 a její lesk asi v roce 1982 tuším,zklamu tě už není mezi živými ale potěším tě ,můj táta má její dvojče /koupě z NDR,kterou jsem mu zprostředkoval ještě cobi celník/a ta stále frčí.Taky Tě zdravím a díky že si ve svém článku nezapoměl na svého nejlepšího kámoše na ZŠ,vidím to i po letech úplně stejně a jestli jsem správně pochpil,tak si skočil do Superba/tiše závidím/ ale přeji hodně štastných kilometrů,no já zase prozměnu zalátám tu mojí kvetoucí felicii a vydám se vstříc novým dobrobružstvím typu:dojedu-nedojedu,nastartuju-nenastartuju,zastaví mě nebo ne atd.No zatím se měj,já se zase někdy ozvu,čau

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *