Dostávají podobné e-maily fandové Led Zeppelin?
Přišel mi dnes e-mail. V němčině. Píše se v něm, že by mi skupina U2 ráda poděkovala za krásný (v originále grandioses) koncert, kterého jsem se minulý týden zúčastnil. A jako výraz díků si mohu zcela zdarma stáhnout tapetu na plochu (v originále wallpaper).
Ba co víc. Mám tu čest odkaz na stažení tapety šířit dál. Za každého, kdo si fotografii z koncertu U2 umístí na plochu, prý Bono zachrání deset malých černoušků (v originále zehn kleinen Negerknaben).
😀Fuj! Co ubohé Negermädle?
:-)))))))to jsem se dobře pobavil, takhle v 22:46, dám si schlaftrunk a grus got
gottes wille
..mooorgenTy vole, tohle je teda vošajslich (volně v originále "na hovno"). Dneska čověk vyrazí na jakej koliv éééklhaf (v originále JŮTŮ) a ono jim nestačí, že to přežiješ.Voni Ti budou normálně lízt až do tvojí arš (originál raději nepřekládám). To by se na to jeden macht šajze (v originále to taky není slušný) No ale bylo to nurzózó (v originále jen tak tak), že jsem taky nejel….
JEDNA DVĚ LACO.DE[1], [2], [3], [4] Děkuji kolegové za Vaše cizojazyčné komentáře. Existuje totiž jazyková mutace mého blogu pro naše západní sousedy – v tištěné podobě je k mání v chomutovském Globusu (nyní v akci!), v elektronické podobě je maskována e-shopem s hodinkami – a vaše texty v německém jazyce mi ulehčují práci, protože překládám i komentáře.
Mimochodem, právě vaše příspěvky mají často větší úspěch než mé texty. Například komentáře GTIho se setkávají s velkým ohlasem zejména ve Wolfsburgu, Stuttgartu, Mnichově, Ingolstadtu a nově i v některých čínských provinciích (zde je můj blog vydáván ve švédské mutaci).
BONY A KLIDDříve, aby byl člověk vysmátej, potřeboval bony. Hodně bonů. Koukám, že dneska stačí jeden a ještě je to naruby – vysmátej má bejt než
Bono. Tohle mu nebaštím. Hrát však v Mnichově fotbal Laco, mám lístky v kapse a Lacovo ochlupenou holeň na ploše, takhle nezbývá, než jen lehce poupravit uvedený slogan – BONO A KLID. Na plochu si dej ten klid, Bono počká.
díky a…prosím potlesk pro všechny zúčastněné.Jsem se výborně pobavil.
Za 20 let: Za každého, kdo si fotografii z koncertu U2 umístí na plochu, prý Bono deportuje deset černoušků zpět do své domoviny …
Co že je to ten Negerknaben? Já raději kapra.
GTIGTI prosím Tě, teď jsme to zase řešil…Ani po urgencíh k IT auto.cz se nedaří se k tobě zalogovat a poslat Ti tam nějaký postřehy.
Stojím vždycky před bránou s otveřenou myslí a uplakanýma očima…jenže mě nikdo nechce pustit dovnitř 🙂
Nakonec ten cajdák vždycky zmuchlám a zahodím….možná to není škoda, ale štve mě to z principu. Jde to nějak zařídit?
TOMIKUVelmi mě mrzí, že zrovna ty bys měl mít problém s vložením příspěvku. Jsem v tom laik, ale vycházím z požadavku na registrování se, resp přihlášení se, pak už to nemůže být problém, vždyť tam kolegové píší. Koneckonců, čas od času se u mně ukáže i mistr Laco, tak prosím tě, pokud bys chtěl zas něco napsat, a já bych chtěl abys chtěl… konzultuj s Lacem jak se tam připojit. Když už ten nepomůže, tak fakt nevím.
Občas se stane, že někomu ulétne příspěvek do spamu, ale odtamtud ho dokážu vyndat. Od tebe nic ve spamu ale není.
dobrá rada nad LacoČást dnešní komunikace s Lacem:
Já: ještě jedna technická…vím, že na mě nemáš čas ponevadž rubeš….a máš rudo před vočima.
Ty vole, ty máš na GTI email nebo co? Nechci ho…jen se ptám.
Laco:Nemám na něho mail. Když s ním chci mluvit, přijedu k ceduli TEPLICE a
zařvu: GTI, vylez ty srabe!
a předehra do LacaPár mejlů zpět…opět jsme to řešili napsala Laco toto (to hodně vostrý jsem vyndal):
Ty krávo vole, to je jedna velká hádanka. Já jsem vod tý doby co tam zavedli
registrace ke GTImu nepřispíval, páč mi to nešlo a nejsem takovej bojovník
jako ty vole. Přihlašoval jsem se stejným loginem a heslem jako na Auto.cz a
odmítnutí jsem si bral dost osobně. Jsou to mediální mrdky, který se nad
tebou stejně nakonec jenom vyserou.
jen pro GTIDobře GTI sice to sem nepatří…Laco promine.Nepomohl. Tak tohle jsem napsal ráno pro tebe na papírovej pytlík od snídaně…
Stuttgart. Někdy v létě v nedaleké minulosti. Bix. Kdysi zaplivanej jazzovej klub, kde si měl problém v oparu nikotinu dojít od vstupu k hlavnímu schodišti. Při prvním pohledu se Ti zatají dech. Věř mi, není to podívaná pro každýho. Jestli si do týhle doby něco znamenal, tady jsi míň než nic. Musíš něco vědět o muzice, o sobě a hlavně o životě. Musíš bejt životem vorvanej a tvoje znalosti rozhodně nemůžou bejt v úrovni nějakýho obecního floutka z přípravky vaší vyhlášený lidušky. Přes srdce už musíš mít několik platinovejch záplat s rezavejma nejtama a tónech musíš vědět, že s nima jde dělat všechny perverznosti a zvrácenosti, který by si nedokázal představit ani Markýz de Sade. Jestli tohle všechno máš za sebou, tak jsi tu správně. Jestli ne, tak je celej tvůj život až sem úplně zbytečnej. Nic nepochopíš. Tvoje jediná šance je vstoupit do těhle dvěří a pokusit se něco změnit. Kolem půlnoci to tu graduje. To když ty největší zatracenci hrají v agónii čímkoli a nacokoli, co jim přijde pod ruku. Rozumněj. Není to stejný, jako když sfetovanej Hendrix mlátí šípovkou o pódium a ještě víc sjetý publikum je vděčný za každej vymodlenej pazvuk. Tady všem buší srdce do dokonalýho rytmu. Rychlost tepu se odvíjí od zvolenýho tempa a tvoje momentální chuť žít nebo nežít závisí jenom na tónině nebo síle disharmonie, kterou Ti tu zrovna servírují.
Věděl jsem to. Vždycky jsem věděl, že to místo existuje. Okamžitě bylo jasný, že se sem budu po zbytek života vracet. To už je ale nějakou dobu pryč. Od tý doby se z toho stal rituál. Dost se toho taky změnilo. Nicméně alespoň jednou do roka to musím zažít. Cokoliv tady prožiješ, je jasný, že je další tvoje záplata s nejtama. Z tý poslední se už nejde vzpamatovat. Je to jako by se Ti do rány vlil jed od Nazgůla. Nejde to zhojit ať to léčíš čím chceš.
Vybavuju si jí úplně přesně. Seděla kousek ode mě. Mezi námi byl jen nízkej stolek a pak sedačka bez opory. Ona zády ke mě. No…abych pravdu řekl, spíš zadkem ke mě. Šovinista ve mě neměl na to, aby poznal, že tohle je kontakt s Bohem. Tehdy jsem ještě netušil, že moje každonedělení prosby byly vyslyšeny. Že si nezasloužím aby ke mě přišla…když pak ale řekla první slovo, věděl jsem, že moje duše bude definitivně zatracena. Zatracena přesně tak, jak si zasloužím. Měla nádhernou pleť. Lehce odhalené boky daly tušit o její dokonalosti. Když se zvedala a já navázal nechtěný oční kontakt, nutkavě jsem cítil výzvu abych šel za ní. Špatně. Všechno špatně!!! Zbavený smyslů jsem šel. Sestupovala pomalu ze schodů až ke stolkům dole u baru. Její božská postava před sebou nechala rozestoupit i dým. Dokonce i šum jí obtékal a nedokázal se jí zaplést do šatů. Všechno se jí klanělo. Šla sebejistě jak k oltáři. Tam se naše cesty jednou a navždy rozdělily. Já na bar….ona na pódium. Až teď jsem začal tušit, že to bylo lákání Sirény. Bylo pro mě však příliš pozdě na to, aby mě někdo spasil. Až teď jsem pochopil, že to byl obětní oltář. Zůstala přede mnou stát. Stát před všemi svými oběťmi. Stála tam se skloněnou hlavu a její tmavé vlasy zahalily její božskou tvář tak, že nešlo vidět její krvavé rty. V ten okamžik všechno ztichlo. Teď už i ten největší ignorat věděl, co přijde. Z daleka se pomalu rozezníval její hlas. Postupně jak přicházel a osciloval jsem cítil jak mě doslova prořezává. Každou skladbou mě rozervala na cáry a s každým posledním jejím výdechem jsem znovu vstal z mrtvých. A pak zase a zase. Pořád dokola. Bolest byla nesnesitelná ale tolik vytoužená. Ten hekťák tulamorky to všechno jen zhoršil a všechno umocnil. Po celou tu nekonečnou dobu jsem myslel na to, že jestli takhle vypadá peklo, chci už jen hřešit.
Pak už si nic nepamatuju. Probral jsem se nad ránem, někde ani nevím kde. Všechno bylo nějak jinak. Všechno uvnitř mě bolelo. Nechtěl jsem žít v tom těle, co jsem zrovna byl. Nechtěl jsem žít tím životem, kterým jsem až na tuhle zastávku přišel. Jen jsem toužil jí zase spatřit. Slyšet jí. Občas trochu pomáhá, když slyším její hlas na cestách. Ta bolest se trochu ztrácí. Její dokonalost v kontrastu s falešností tohoto světa. Všechno venku v ten okamžik vypadá zase na chvilku jinak. Lidi Tě míjí, ale vnímáš je jen jako figurky. Pak se zase vrátíš. Víš, že všechno je jen přelud. Zkurvenej svět.
Všechno, co jste tu napsali (pozn. na blogu GTI)…podepisuju se pod to. Prazákladem muziky je jazz a blues. Ten kdo jej následuje, je pastýřem na poli hudby. Ten, kdo je miluje, bude po zásluze odměněn na onom hudebním světě. Ten, kdo jej šíří, šíří pravdu. Pravdu o nás a všem co nás obklopuje.
… jo abych nezapomněl. Ten anděl. Jeho jméno je China Moses.
ne pro posluchače U2omlouvám se za tu exhibici…ale nemůžu si pomoct. Tady je jednosměrná jízdenka do nebe:
http://www.bix-stuttgart.de…infos
Když to správně od začátku proklepneš,zjistíš, že jsem si nevymyslel ani slovo. Najdeš tam nízké sedačky, schody, bar i ten obětní oltář. Všechno v naprosté dokonalosti.Jen "ona" tam není….
TICHÁ POŠTA[11], [12] Vole, myslel jsem, že naše komunikace jde přímým přenosem jenom na Mars.
VýjimkaLepší než dlouhý vysvětlování,co jsem už absolvoval.Jak říkám…Laco pro tentokrát promine.