Nejlepší herní konzole pro děti

Když stačí pár her


Víš, kámo, je to měsíc, co byly Vánoce. Pod stromečkem jsme našli instalatéra s knírkem, jmenuje se Mario. Mohli jsme se zbláznit radostí. Herní konzoli Nintendo Wii sice máme už přes dva roky, ale teprve teď o tom můžeme mluvit s hrdostí v hlase. Teprve teď si jí zasloužíme. Teprve teď máme konzoli v plné výbavě. Teprve teď máme doma hru Super Mario Galaxy.

Příběh není důležitý, stejně jako u ostatních her pro Wiičko. Ani nemusíš vědět, že zlý drak Bowser ve svém vesmírném korábu unesl princeznu Peach a díky hodné víle Rosalině brázdící galaxie na své kometě se můžeš s Mariem vydat sbírat hvězdičky na jednotlivé planety. Kouzlo hry spočívá v objevování. Nepočítají se sesbírané korunky, počítá se jen kolikrát ti úžasem spadne brada.

Hele, brácho, tohle v jiné hře nezažiješ. Zapomeň na klasické 2D plošinovky. Tady se i bez speciálních brýlí vše odehrává ve 3D. Na zemi, ve vzduchu, ve vodě. Dvojskoky, trojskoky, víření. To vše s naprosto intuitivním ovládáním. Týmový duch podporován. Jeden ovládá pohyb Maria, druhý sbírá hvězdný prach a třetí listuje ve slovníku (hra není česky).

Jasně, bavíme se tu o herní konzoli pro děti, ne o plejstejšnových šidítkách pro dospělé. Nintendo ve svém oboru nemá konkurenci. Vytvořilo jednotnou šablonu pro řadu svých titulů. Děti tak znají Luigiho, Yoshiho, Waria a ostatní figurky i z jiných her, stejně jako pro ně nejsou cizí divoké raketky, zlé kameny, zářící hvězdičky a další grafické motivy.

I po stovkách odjetých závodů nás třeba stále baví Mario Kart (rozplýval jsem se předloni na jaře). Ve třech hrajeme rodinné šampionáty, čas od času se děti domluví se spolužáky a společně závodí přes internet. Neptej se mě, jak to funguje, ale samotného mě to fascinuje.

Chápeš? Před večeří si sedneš do křesla, v ruce máš volant, jedeš závod a těsně před cílem díky šikovně hozené banánové šlupce předjedeš spolužáka, který tě ráno ve třídě trefil houbou. Nintendo Wii, že děti nepotřebují graficky dokonalé hry se sofistikovanými příběhy. Děti opravdu nepotřebují next-generation games.

Děti si jen chtějí hrát. Teď.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *