Bramborová medaile nad zlato
Zápas o postup do finále. Tvoji svěřenci hrají s Teplicemi. Ligový mančaft prohrává s fotbalově provinčním Chomutovem 0:1. Do konce zbývají tři minuty. Tvoji borci stále útočí na branku překvapeného soupeře. Jenže z ojedinělého protiútoku Teplice bohužel vyrovnávají.
Penaltový rozstřel posílá do finále soupeře. Tvoji kluci jsou skleslí. Ale věří, že alespoň bronzové medaile vybojují. Další hodinová pauza mezi zápasy. Kluci mají dlouhou chvíli a mezi dvěma spoluhráči snadno vznikne konflikt. Jeden brečí, druhý jej sleduje s provinilým výrazem.
Každý z obou protagonistů má svoji verzi příběhu. Tys to neviděl, takže musíš dát na svědectví ostatních. Po chvíli je situace jasná jak facka. Jeden borec chtěl vzít druhému láhev s pitím, ten se bránil a prvnímu jednu vlepil. Všichni včetně rodičů teď očekávají, jak spor vyřešíš.
Shromáždíš mužstvo, popíšeš co se stalo a připomeneš své ranní varování, že pokud se někdo prohřeší proti slušnému chování, tak si nezahraje. Hříšníci nesmí s mužstvem ani na lavičku a zůstávají mezi diváky, kde sleduji své spoluhráče bojující o třetí místo.
Poslední zápas turnaje je pro tvé mužstvo vysilující. Dva kluci citelně chybí. Zvláště ve chvíli, kdy se jeden hráč zraní. Zápas dospěje do remízového konce. Penaltový rozstřel je k malým chomutovským fotbalistům opět nemilosrdný. Po snu o zlatu mizí i sen bronzový.
Jenže tentokrát je bramborová medaile cennější zlaté. Zatímco za pár týdnů by kluci zapomněli, kolikátí na mosteckém turnaji skončili, teď si budou dlouho pamatovat, že za jeden provaz musí táhnout nejen při zápase, ale jako jeden tým je nutno vystupovat i mimo hřiště.
Kluci už také vědí, že trenér svá varování umí vyplnit. I přesto, že šlo o zápas o medaili. I přesto, že jedním z potrestaných hříšníků byl trenérův syn.
Trenérův syn?Nějak se mi tomu nechce věřit. ale jako výchovný článek dobré. Nic ve zlém 🙂
Bravo, Laco!
BUDOUCÍ REPRELaco, potlesk za autoritu i za Peltu! Tohle si budou chlapi jistě pamatovat.
Matka obranářka 🙂Tak náš Láďa(jako jeden ze zmiňované dvojice) si to bude určitě dlouho pamatovat.O to víc je něšťastnej,že ta láhev,o kterou se přetahovali byla jeho :-(Ale to není obhajoba,jen už toho měli za celý den dost….příště si určitě oba dají bacha…aby je nikdo neviděl:-)
OTEC OBRANÁŘ[4] Byla to Adamova láhev. To nepíši jako trenér, ale jako otec, který pozná synovu láhev a pamatuje si, co měl Adam v ruce chvíli po incidentu. Láďa v ruce neměl láhev žádnou.
Můj Adam není svatý a ne vždy mluví pravdu, ale v tomto případě jeho slova potvrdili kluci, kteří byli u toho.
Ano…chvíli po incidentu…a to jste dorazil až po mě.A Láďa v ruce neměl žádnou lahev proto,že se držel za obličej,do kterého dostal.A kluci to potvrdili,ne otci Adama,ale trenérovi….mě přiběhli jen říct,že Láďa dostal facku.Ale v podstatě jde… o nic a my se tu nesmyslně dohadujeme a bráníme vlastní děti a přitom se to mohlo přejít napomenutím,které během dne vyslechli snad všichni kluci,včetně ostatních mužstev,kteří tam lezli "po stropě".V tomhle věku je udržet celý den na uzdě(a ještě v uzavřeném prostoru) prostě nejde.Neberte to jako nějaké dohadování a obhajování,jen jsem se k tomu chtěla vyjádřit.
Marco van BastenJa dekovat vasemu predseda, herinky doplout. Ja delat co moct, vy byt snad spokojeni.
Ja mit vzkaz pro mutti Zdenca : My se jednou zfackovat s Ruud Chullit ve sprcha, on se mi smat, ze ja byt maly muz, trener nas pak vyfackovat oba, my pak byt nejlepsi kamaradi.
Vzpomínám si, jak jsem jednou potkal partu mladších náctiletých fotbalistů v hospodě se svým trenérem, který je přemlouval, aby se už zvedli od půllitru a šli se připravit na zápas. Zdenčo, Vy to určitě víte, ale takový trenér, jakého má Váš kluk, si zaslouží volnou ruku a jen samé superlativy, protože těm dětem do života hodně dá.