Z lepší společnosti

---

Bylo ti jednačtyřicet. Jsi ale stále mladej kluk, takže vstupenka na sobotní punkovej festival, kterou si k narozkám dostal od kámoše, ti udělala radost. Na tyhle akce se nejezdí za hudbou. Ta je tam na úrovni fotbalovýho okresního přeboru. Taky se hraje jen pro žízen. Ale dostane se ti zážitků, na který by si na Pražským jaru čekal marně.

V den akce se hraje semifinále hokejovýho mistrovství světa a finále Ligy mistrů. Proto se vedle pódia objevuje velkoplošná televize a ty tak vidíš pankáče zpívat hymnu a křičet gól. A zatímco Slováci si k nelibosti davu dávaj k večeři Čechy, ty riskuješ tím, že si k jídlu kupuješ halušky. Jako by nestačilo, že svatyni soupeře stráží tvůj jmenovec.

Vrcholem festivalu je téměř tříhodinovej koncert Tří sester. Končí úderem policejní hodiny, ale ty zůstáváš a sleduješ zbytek fotbalovýho zápasu Bayern-Chelsea. Punk stejně jako fotbal vznikl v Anglii, takže všichni fandí Chelsea. Navíc v její brance stojí Čech. A je v tu chvíli úplně jedno, jestli je to Petr nebo Pavel.

Hraje se prodloužení, do konce zápasu zbývají tři minuty, když velkoplošná obrazovka potemní. Bedňáci chtěj jít domů. Pískot a nadávky na tom nic nemění. Dav se rozchází. Jsi skoro u východu, když slyšíš sborové Hoši, děkujem! To někdo tu televizi zase pustil. Vracíš se dokoukat penalty a přidáváš se k pankáčům oslavně zpívajícím Zelená je tráva, fotbal to je hra.

Čechíňo to dokázal a to se musí oslavit. Zůstáváš. Sedáš si k dvojici chacharů z Vítkovic. Po chvíli k vám přichází značně rozhozená dívka, která se rozhořčeně ptá, zda je normální pochcat rybu. Překvapivě se to nikomu normální nezdá. Mladou slečnu to sice trochu uklidní, ale přesto se slovy No vidíte a voni jí stejně pochcali někomu telefonuje a naštvaně odchází.

Říkáš těm ostravskejm bardům, že to bude průser, protože ta holka určitě volá někomu z Greenpeace. Chlapci, kteří evidentně v podobný společnosti nejsou poprvý, se na tebe podívaj zakaleným zrakem a jeden z nich tě uklidní: Neboj vole, ta kráva volá tý rybě.