Lego příběh

Jsi normální tucťák. Žiješ svůj život a jsi spokojenej. Naprosto a bezvýhradně. Protože na každou situaci ve tvým životě existuje návod. Jasně, přesně ten návod, kterej je přibalenej ke každý stavebnici Lego. Žiješ přeci svůj Lego příběh.

Pak ale do tvýho života vstoupí osudová žena. Myslí si o tobě, že jsi vyvolený. Na tuhle situaci už ale návod nemáš, takže musíš improvizovat. Zpočátku se ti to nedaří, ale svůj boj s Matrixem z pestrobarevných kostiček zvládneš. Stačí uvěřit.

Takhle napsaný to zní banálně, svět zná podobných příběhů miliony. Ale tenhle Lego příběh je jedinečný. Do kina na ten film rozhodně nechoď sám. Potřebuješ parťáka, který ti bude dávat zpátky čelist pokaždé, když ti spadne ke kolenům.

Do kina běž co nejdřív. Než ti někdo vykecá, co se stane asi patnáct minut před koncem filmu. Byla by škoda připravit se o ten moment překvapení. Většina příběhů na světě je skutečně banálních, ale tenhle budeš milovat „na věky věků“.

Elton John: The Diving Board

Jsou hudební počiny, které by tě minuly, nebýt doporučení hudebních autorit. Tomíkovi tak například díky za koncert The Wall, GTImu za desky Marka Knopflera nebo Madeleine Peyroux. A pak tu máme ještě Vojtěcha Lindaura s jeho pořadem Svěženky a machři.

Každý čtvrtek mezi sedmou a osmou večerní na Radiu Beat známý tuzemský hudební publicista představuje nové interprety a jejich legendární vzory. A mezi legendami zaznělo jméno Elton John. V souvislosti s jeho aktuální deskou The Diving Board.

Nevěřil jsi svým uším. Ten největší z kýčařů mezi Siry že zaujal tuzemského hudebního kritika par excellance? Dal jsi nové desce Eltona Johna šanci. A znovu jsi nevěřil svým uším. Britský pop, blues, černošská muzika a jazz, vše vzájemně propojeno tak lehce a přirozeně.

Už nebudeš plakat jen pro jednu svíčku ve větru. Vždyť díky této desce i slepý lukostřelec ve tmě trefí cíl, hluchý poutník v krajině ticha zaslechne tóny celého světa a každý z nás může být básníkem a pomocí slov přeplavat moře z tekutého písku.

Proč by tedy právě teď Elton John nemohl přepsat hudební mapu tvého života?

Sting: The Last Ship

Blíží se konec roku. Tmy přibývá, příroda usíná a vše mimo město je temné a zastřené. Začíná období s nejsilnější atmosférou. Poslední čtyři roky v tomto čase posloucháš album If On A Winter’s Night, kterým Sting dodal podzimu a zimě, nejdepresivnějším obdobím roku, nový rozměr.

Před pár dny na tuto čtyři roky starou desku Sting navázal novým albem The Last Ship. Vrátil se na něm do svého rodného kraje, do města Wallsend v severní Anglii. Převážně v pomalém rytmu za doprovodu akustických nástrojů svým chlapáckým hlasem vypráví příběh muže z místní loděnice.

Poslouchal jsi tu desku celý víkend. A věděl jsi, že její kouzlo se s první podzimní plískanicí ještě znásobí. Jenže dnes vydala svůj druhý singl z chystané nové desky kapela, která je pro tebe úplně nejvíc nejlepčejší na celém světě. A ty sis připomněl, že některé věci se prostě nemění.

Zatímco Sting poslední roky vydává desky, které je z celého roku nejlepší poslouchat především na podzim a v zimě, Pearl Jam můžeš poslouchat celý… život.

Roger Waters – The Wall, Berlín

Tak už všichni díky popisu Tvého výletu do Berlína víme, že na hlavním nádraží německé metropole mají McDonald’s, a že na Olympijský stadion se dá dojet metrem. Ale až na Tomíka, který využil prestižní klubovou kartu Laco+ a zavolal ti do klubu, my ostatní na Tvé zážitky a dojmy z koncertu tady zatím čekáme marně.

A přitom všichni, co sem chodíme, bychom zasloužili vědět, že po zvukové stránce jsi lepší koncert nezažil. Bez jediného kazu byla i vizuální stránka produkce. Animace promítané na zeď širší než fotbalové hřiště s atletickým oválem dohromady byly po technické stránce dokonalé, to je bez debat. Ovšem horší to už bylo s obsahovým sdělením.

Chápeš původní koncept rockové opery The Wall. Autobiografický příběh chlapíka, který ve válce přišel o otce, zažíval ponižování od učitelů, rozešel se s manželkou a kvůli těmto zkušenostem staví mezi sebou a okolním světem zeď. Ale ty z koncertu díky doprovodným animacím odcházíš s pocitem, že jsi celé dvě hodiny sledoval agitku nějaké levicové strany.

To ovšem nic nemění na tom, že máš za sebou silný zážitek. Dokonalé provedení jednoho z nejzásadnějších děl rockové historie. Navíc v Berlíně, obklopen zástupci národa, který se před osmdesáti lety na stejném stadionu nechal strhnout úplně jiným vůdcem, než jakým byl minulou středu Roger Waters.

Ille: Ve tvý skříni

Je podzim, konec sezóny a mraky lítaj těsně nad stromy. Čas na melancholickou desku. Již od léta víš, která to bude. Před pár dny vyšla. Zaregistruješ se kvůli tomu na Supraphonline.cz a za příjemných 149 Kč kupuješ desku Ve tvý skříni od skupiny Ille.

Noříš se do prvních tónů a nestíháš obracet kalendář. Hudba barevná jak krušnohorské lesy v září, křehká jak první říjnový led na Kamencovém jezeře, chladná jak města pod listopadovou inverzí a přitom prozářená sluncem jak Klínovec za jasného počasí.

Takto má vypadat moderní pop. Takto má vypadat spotřební hudba, u které se necítíš trapně. Takto mají znít texty, u kterých má smysl přemýšlet. Až budou skladby z této desky rotovat v mainstreamových rádiích, začneš věřit v lepší zítřky hudebního vkusu většinového publika.

Ale ještě potrvá dlouho, než bezduchý hudební balast v rádiích nahradí hudba, která má duši. Ač trochu posmutnělou. Když ve skladbách uslyšíš hostujícího Jaromíra Švejdíka nebo Mardiho pochopíš, že hudbu pro tebe v této zemi dělá jen pár lidí. Jména zůstávají, mění se jen názvy kapel.

Priessnitz, Umakart, Vypsaná fixa. A teď Ille.

Letadla

Jen pár hodin po premiéře bereš své dva kluky do kina (pro tříletého je to doslova premiéra). Sám se také těšíš jako malý kluk. Jasně, Pixar. I když poprvé bez úvodní lampičky. Ale hned první záběr vnáší do sálu jasno. Vítej ve světě, kde Auta mají křídla.

Možná si zpočátku budeš myslet, že nejde o nic jiného než nenápadně maskovanou trojku Aut. Chybí opravdu jen kousek, aby se někde za vraty hangáru objevil Blesk nebo Burák. Ale skoro bys přísahal, že Luigi a Guido si malý štěk v Letadlech vyprosili.

Podobně jako ve dvojce se však nemůžeš vyrovnat s kosmopolitním pojetím příběhu. Dnes už se prostě americké filmy netočí ani v Hollywoodu. V příběhu tak nechybí Brit, Mexičan, Němec či nějaký Asiat. Samozřejmě všichni dostatečné zkarikovaní, aby se bavili i dospělí.

Jenže od poloviny filmu na tohle všechno zapomeneš. Animace jako vždy dokonalá, střih úchvatný, dynamika leteckých záběrů dechberoucí. Ale tohle jsi samozřejmě čekal. Předvídatelný je i příběh, originální není ani myšlenka, že přátelství je víc než závod.

Přesto jsi měl chuť na konci filmu vstát a jít si s hlavním hrdinou chlapsky plácnout. Sice tady všichni víme, že cestou k cíli musí vítěze provázet pokora, ale naštěstí i v tomto filmu opět zazní, že v každém závodě je důležité být rychlý jako jaguár a silný jako medvěd.

A že ne každý závod musí být legrace.

Pot a krev

Máš to tam rád. Pár správných chlapů, chladná ocel, rocková muzika, vůně aminokyselin. Za ty roky se znáte, povídáte si, takže víš, že ne všichni bodybuildeři mají v hlavě srolovaný mokrý hadr. Na filmu Woodyho Allena bys sice nikoho z posilovny v kině nepotkal, ale to jen proto, že na tenhle typ intelektuálských filmů sám nechodíš.

Nový film Michaela Baye Pot a krev, to je jiná. Půlka obecenstva dorazila do kina v tílku, místo coly a popcornu si do sálu přinesla proteinové nápoje a müsli tyčinky. Není divu. Hlavní hrdina filmu je fitness trenér, který mezi benčem s úzkým úchopem a modelováním kvadricepsů myslí jen na to, jak snadno přijít k penězům.

Do svého plánu na únos jednoho prachatého žida zasvětí své dva kámoše z posilovny, kluky narozené pod vlajkou z pruhů a hvězd, kterým přistěhovalci berou šanci prožít si vlastní americký sen. Ti tři borci ovšem netuší, že jsou mnohem hloupější než plně naložená RZeta a jejich plán tak zcela přirozeně skončí fiaskem.

Film je zajímavým mixem černé komedie, akčního filmu a thrileru, který sám sebe shazuje. Je to jako když vezmeš Pulp Fiction a napumpuješ je testosteronem. Od chvíle, kdy jsi film viděl, tu myšlenku nemůžeš dostat z hlavy. Bylo jen otázkou času, kdy tvůj život dostane nový smysl. Nyní se to stalo. Máš to. Nové životní motto.

Jmenuješ se Laco a věříš ve fitness.

Smilebox na svatbě

Byl jsi se svou rodinou pozván na svatbu. Součástí odpolední zábavy bylo focení. Tedy, hlavní focení proběhlo samozřejmě hned po obřadě. Znáš to. Vyžadován úsměv a seriózní póza. Ale zábava spojená s focením se konala skutečně až v pozdním odpoledni.

Máš rád zajímavé nápady. Máš rád, když se posouvají hranice. A tady se to sešlo. To se totiž vezme iPad a obalí se fotobudkou, do které se ovšem neleze pro fotky do občanky, ale pózuje se před ní. Vlastně jde o mobilní fotoateliér (více viz video).

Už tak zajímavý nápad se na svatbě stává nápadem geniálním. Hosté postupně před Smileboxem pózují, fotografie se rovnou tisknou a po nalepení do velkého papírového fotoalba a připsání vzkazů vzniká autentická vzpomínka na svatební den.

Na fotkách ze Smileboxu navíc vypadá dobře prakticky kdokoliv.

Kde koupit kolo

Jak kupovat kola už tady všichni víme. Prostě se zeptáš místního osazenstva, přečteš si všechny dobře míněné rady a tipy, aby sis nakonec potvrdil, že nikdo nedokáže velocipéd vybrat lépe než ty.

Snad jedinou radu, kterou jsi bral vážně, byl tip na prodejnu Kola Hnízdil. Ostatně, vlastně ani jinou možnost nemáš, je to jediný obchod v okruhu dvaceti kilometrů od Tvého domova, kde prodávají kola zvolené značky.

Napíšeš strohý mail panu majiteli. Poptáš tři kola. Zajímá tě cena a datum dodání. Dvě kola mají skladem, zbývající bude v obchodě dva dny po objednání. Sleva 20 % z doporučených cen vzhledem k tomu, že se jedná o letošní modely, příjemně překvapí.

Uděláš si s dětmi výlet do Kadaně, osobně se setkáš s panem majitelem a vyzkoušíte si velikosti kol. Podáním ruky kola objednáš a než doma stačíš sestavit střešní nosiče kol, dostáváš informaci, že zboží je připraveno. Důvěru vracíš tím, že kola zaplatíš předem.

Mimochodem, nosiče. Kupuješ model Thule ProRide 591, internetový prodejce dodrží slib, že pro všechny nosiče sjednotí zámky a ty jsi při kompletaci a následné montáži na vůz překvapen tím, jak překotný vývoj tento segment prodělal.

Když se konečně udělá hezky, jedeš si pro kola. Několik desítek minut se ti v obchodě věnuje technik Martin Šindelář, který trpělivě a fundovaně odpovídá na tvé nezkušené dotazy typu zda se do zakoupených modelů kol leje benzín nebo nafta.

Jak kupovat kola už tady všichni víme. Teď už tu všichni víme i kde. Na náměstí v Kadani. Kola Hnízdil.

YouTube nebo Vimeo?

Po několika dlouhých letech jsi opustil YouTube. Už to nešlo vydržet. Rostoucí úroveň Tvých videí si nezasloužila klesající úroveň YouTube. Mizerná obrazová kvalita, zastaralý vzhled přehrávače, rostoucí počet reklam vkládaných do Tvých videí. Průměrný server pro podprůměrné diváky a ještě horší tvůrce.

Audiovizuálním znalcům na obou stranách monitoru je určena služba Vimeo.com. Jsi nadšen. Je to jako přejít ze zaplivaného multikina do highendového artového kinosálu. Tady je ti dobře. Tady jsi doma. Tady ti nic nechybí. Jsi přeci profík. Videa sice stále točíš a stříháš zadarmo, ale za služby si už platíš.

Ano, základní funkce pro tvůrce videí jsou zdarma, ale vyplatí se zaplatit necelých sto dolarů ročně za verzi Plus. Jako autor oceníš, že nečekáš na konverzi videa, tvůj videosnímek je uložen v maximální obrazové kvalitě a doslova k nezaplacení může být to, že si v případě potřeby stáhneš své zdrojové video.

Konečně si také můžeš nastavit, který frame obrazu bude tvořit náhledový obrázek videa. Po skončení filmu se divákům tvých videí nebudou zobrazovat náhledy cizích snímků, které s Tebou nemají nic společného a především nikdo už nebude na začátku ani v průběhu sledování videa rušen reklamou.

Ale pozor! I nadále je nejdůležitější to, jak kvalitní video vytvoříš ty sám.