Jak čtu

Na první pohled se může zdát titulek tohoto příspěvku (spíše tipu) podivný, že? Ale už na ten druhý… Jistě, jako většina lidí nejraději čtu od začátku do konce (pokud za to text stojí). A jistě, také zleva doprava. Kdysi bylo „čtení“ výrazně jednodušší (teď nemluvím o obsahu). Sežeň si knihu, otevři ji a začni. Dnes máme možností jak literaturu číst násobně víc. Zaplaťbůh!

Knihy vycházejí na papíru (paperback, pevná vazba s hezčí polygrafickou úpravou), elektronicky, v MP3. A tím se situace malinko komplikuje. V podstatě jsem v některých případech velmi pečlivý člověk. Tak třeba v knihách a hudbě chci mít prostě pořádek.

Donedávna jsem vlastně 100% netušil, v jaké podobě jsem ten který titul četl, jestli je v opravdické knihovně v pracovně, nebo v Kindlu či iPadu. Tento fakt mě začal iritovat. A tak jsem se rozhodl udělat tomuto chaosu přítrž.

Od jisté doby postupuji tak, že si nejprve knihu pořídím v elektronické verzi. Přečtu ji a vyhodnotím, zda je natolik dobrá, že by se jí v klasické tištěné podobě líbilo i v mé knihovně ze dřeva, nikoli jen z jedniček a nul v nějakém čtecím zařízení.

No jo, ale na jakém zařízení první čtení provést? Mám rád iPad, což o to. Má to však jeden háček. iPad toho umí víc, než jen zobrazit knihu. Je neustále online, často pípá a upozorňuje mě na to či ono. A to mě – při nedisciplinovaném čtení – ruší. Jasně, iPad se dá zmrazit do letového režimu. Ale dá se z něj také kdykoliv probudit. Mnohem víc se klasické knize podobá Kindle. Popisovat vlastnosti této čtečky nebudu. Je to zbytečné.

Testem na vlastní osobě jsem zjistil, že knihu na Kindlu přečtu v mnohem větší pohodě, dvakrát rychleji a s lepším požitkem/výsledkem.

Čili: knihu pořídím nejdříve v podobě pro Kindle, čtu. A pak se rozhodnu, zda titul zakoupím. Pokud byla volba knihy nešťastná, nevadí; elektronické knihy jsou levnější, zas až tak nehoří. Tento „Kindle-first“ systém mi tedy zaručuje chytit za záchrannou brzdu, pokud je kniha nedobrá, tedy neutrácet za brak v klasické papírové (a mnohem dražší) verzi. Sečteno podtrženo jsem nákladově spokojen, v knihovně ze dřeva se průměrné a šitózní tituly neobjevují.

Dobré knihy mohu (umím!) půjčit známým, stejně tak i Kindle můžu dát bez obav z ruky. To bych s iPadem asi nemohl; už proto, že obsahuje nejen knihy, ale i informace, které jsou jen pro moje oči.

Tož tak čtu já. A vy?

 

20 thoughts on “Jak čtu

  1. Libore, moc děkuji za inspiraci. V digitální formě si při stále havarijním čtením stačím s velikostně naprosto nevyhovujícím ajfounem. Ovšem když už volím klasickou knihu, zcela nejraději ji čtu zapůjčenou z knihovny. Ne, že bych trpěl na nedostatek místa. Prostě mi vyhovuje, že nemusím jen otírat prach z něčeho, co je po většinu své životnosti pouze vystaveno.

  2. @Tomik – prosím tě, možná se ti vloudila chybka do věty „V digitální formě si při stále havarijním čtením stačím s…“ a způsobila, že nerozumím 😉 Co je havarijní čtení?

    • Libore, „havarijním čtením“ myslím čtení ve spěchu a nedůstojných podmínkách. Je ale pravda, že už jsem ikskrát nad čtečkou přemýšlel a doufám, že na ní dojde 😉

  3. Mam Kindle i iPad. Knizky ctu zasadne na Kindlu, papirove jen ty, co od nekoho dostanu. Kdyz nevyjde knizka v elektronicke podobe, tak si ji koupim a pak stahnu nelegalne do Kindlu. Na iPadu se mi necte dobre z podobnych duvodu jako Vam, navic tam je jeste vyssi vaha, nedrzi se dobre v jedne ruce, a lesky display je venku a v MHD nepouzitelny.

  4. Libore, skutečně velmi inspirující článek. Velmi se s Tvým pohledem ztotožňuji, až na jednu jedinou věc – nečtu knihy! Intuitivně to vnímám jako chybu, na druhou stranu mé současné časové priority jsou prostě jiné.

    Vždycky jsem si v souvislosti s knihami říkal, že až budu starý muž, tak si koupím malou chatu v Krušných horách a za podzimních plískanic tam u krbu budu číst knihy. Měl jsem na mysli papírové knihy.

    Jenže už téměř dva roky čtu každý den Hospodářské noviny v elektronické podobě v iPadu, je to velmi pohodlné a papírové noviny bych do ruky nevzal. Takže kdybych dnes začal číst knihy, volil bych Kindle.

    Jenže bůhví jak se budou číst knihy, až já budu starý muž.

    • Laco, trochu si mi připoměl legendární prohlášení kopačky Siegla: „za život jsem nepřečetl ani jednu knihu a jsem na to hrdý!“ 😉

      • Tomíku, mezi mnou a Sieglem je jeden zásadní rozdíl. Já jsem totiž za život přeci jen jednu knihu přečetl – autobiografii Siegla.

  5. Jsem se musel dvakrát štípnout do tváře. Laco nikde, nahoře nějakej kindl. No dobře, no. Jdu k ústřednímu tématu, čtení. Čtení knih.

    Čemu se tu jako říká kniha? Co jako na tom kindlu kdo čtete? V rodném jazyce počítám možná Babičku a tradičně Reportáž psanou na tom, na oprátce, ne? Nebo ony se snad jako někde dají sehnat elektronické knihy, které by stálo za to dokonce číst?

    Snad má každý své oblíbené spisovatele, od nich nepotřebuji zkoušet, jaké je to čtení, jdu po knize jako ohař. U těch ostatních zjistím po přečtení první a třetí strany, jestli má význam si knihu koupit, či ne.

    Tak tedy, je tu někdo, kdo mě může nasměrovat k nějakému pramenu elektronických knih? Pokud je tam seznam autorů a děl, docela bych se na toho kindla i nechal přemluvit. Ovšem klid, kde si jako budu v tom kindlovi dělat poznámky? Vždyť já mám svojí knihovnu počmáranou skrznaskrz. Na to nějak ten kindl myslí? Nebo je to jen kratochvíle pro prosťáčky, co si čtením rodokapsů dodávají životní odvahu?

    P.S. Možná tak skripta ke studiu, tam bych viděl výbornou roli pro toho kindla, ale prózu či poezii?

    • Milý GTI, díky za komentář, tvé temno nechť prozáří řádky níže:

      1. Čemu se zde říká kniha? Ano, i zde jde o literární práci. Obecně je kniha sešitý nebo slepený svazek listů či skládaný arch papíru, kartonu, pergamenu nebo jiného materiálu, popsaný, potištěný nebo prázdný s vazbou a opatřený přebalem. Kniha publikovaná v elektronické formě se nazývá elektronická kniha e-kniha. O obou jsem v příspěvku psal.

      2. Ano, elektronicky vycházejí knihy, které se dají číst, měly by se číst, resp. musí se číst. Takové knihy v češtině nalezneš například na mém oblíbeném ExtraReader.cz (platforma Wooky), popř. použij Google. Za dobu, po kterou jsi spal, se událo hodně: ano, Němcová a Fučík už nejsou žádné superstar. Pokud zvládneš číst v jazyce anglickém, mrkni rovnou na Amazon.com.

      3. Pokud jsi dolouskal až sem, doporučím ti článek svého kolegy. Dočteš se o elektronických knihách více http://extrawindows.cnews.cz/clanky/uvod-do-problematiky-elektronickych-knih-poznejte-vyhody-nevyhody

      4. Pokud máš autory, kteří jsou dle tvého subjektivního názoru 100% osvědčeni, jdi po nich jako ohař. Prosím dej mi/nám o nich vědět, hm? *** Mně osobně se některá díla Čapka líbí, některá ne. Stejné je to u jiných autorů, našich či zahraničních, bardů či elévů. Jedna kniha je 5/5, jiná 3/5. A že bych po přečtení první až třetí stránky dokázal říci, že to je/není kniha, za kterou zaplatím? Ó jé, tak to mi nejde.

      5. Píšeš, že máš knihy počmárané skrznaskrz. Opravdu? I knihy krásné literatury či poezie? Nejde náhodou jen o knihy/příručky? Jistě, v Kindlu si moc nepočmáráš. Na to jsou nejlepší ty z papíru.

      Bonus: Jak vypadá český trh s elektronickými knihami? http://www.cnews.cz/clanky/jak-vypada-cesky-trh-elektronickymi-knihami

      Pokud bych ti mohl být nápomocen ještě nějak, pak ti rád odpovím.

      Přeji hodně koní v GTI 🙂

      • 😀 Tak je to přesně, jak jsem tušil – dva kliky a vyskočil tam na mě bestseller od pana Špačka, jak si správně otevřít lahváče, do toho nějakej Nesbo… 😀 Jo to by tak mohlo naplňovat tvoje čtenářské ambice, ty závodníku.

        Hlavně že si tu plácáš literární játra Karlem Čapkem 😀

        Ty si možná zatím čmáráš v (elektronických) omalovánkch, no věř, že jsou lidi, kteří čtou prózu s tužkou v ruce, ale tímhle se netrap, takovéto knihy tě míjejí obloukem větším než má Žďákovský most. Sleduj si baterky, sjížděj si kindla, ale hlavně, hlavně si tu bezhlavě a veřejně nehraj na čtenáře, to bys mě jako trochu dojal. Trochu hodně.

          • Nenazval bych tě povrchním, možná že jsi jen mladý kluk, úměrně svému věku poblouzněný z kdejaké novinky. Já to v tvých letech zažil též. U Walkmana.

        • ČTENÁŘSKÝ DENÍK

          GTI, jak píši výše, nečtu. Knihy. Musím svůj čas pečlivě rozdělovat mezi mnoho aktivit a vše je samozřejmě otázkou priorit. Když si řeknu, že na čtení knih vyčlením hodinu denně, musím buď o hodinu méně věnovat dětem, nebo o hodinu méně pracovat, nebo nejít běhat.

          Pokud bych tedy měl část dne (týdne) vyčlenit čtení knih, musím vědět, že to nebude plýtváním času. Proto chci ke čtení přistoupit zodpovědně a začal bych logicky tím, že se naučím… číst.

          GTI, mohu poprosit o pár základních lekcí?

          • U tebe postačí jen jedna lekce – čti po sobě své články, protože takovej talentík se jen tak nevidí. Však znáš mé – bravo 😉 Dětem se věnuješ opravdu příkladně, zde taktéž – bravo.

            P.S. Já čekal, jak to tu pod mým příspěvkem ten Libor-Kindl rozparádí, a jediné kam jsem se dostal byla nabídka toho návodu pana Špačka, jak se správně chovat. A do toho Nesbo. Příznačné…

            • Dobře, GTI. O seznam povinné literatury tě tedy znovu poprosím až si v důchodu pořídím chalupu v Krušných horách.

              Do té doby se budu věnovat psaní. Třeba o tom, jak správně otvírat lahváče.

              • Tak dobře, jednu knihu k tomu lahváči. Speciálně pro tebe. Bude ti sedět určitě i pro tvůj sportovní, chlapskej, bojovnej naturel. Ta kniha je neúprosná, tvrdá a sázím na to, že tě sejme jak dějem, tak svým výjimečným básnickým jazykem.

                James Dickey – Vysvobození (ARGO 2011)

                • Díky, GTI, zdá se, že jsi to trefil. Přesně tato kombinace by mi mohla vyhovovat.

                  Informace v kontextu předmětného článku: Půjdu do papírové verze.

  6. Co člověk, to názor. Pokud se jedná o knih, tak jsem papírovej staromilec. A knihy, které čtu v elektronické podobě nejsou. Maximálně jsou okopčené a nebo si je jde stáhnout v PDFku a pak prohlížet.

  7. No, já se čtečce nijak nebráním, ale chyběla by mi vůně knihy, možnost ohnout růžek stránky nebo to krásné šustění. Elektronickou podobu knih vnímám pozitivně spíš u studijních textů (třeba i u těch, které bývají v knihovnách často nedostupné). A stejně jako Vankelt (a jiní) prostě miluju ten papír… Všechno se tak nějak příliš elektronicky vyvíjí, v knihovnictví je to též hodně vidět… jenže tenhle svět mi připadá chladný a cizí. Prostě si neumím představit, že bych za pár let dětem v knihovně s úsměvem půjčovala elektronické soubory 🙂 Bože, chraň! 😉

  8. Dobrý blog musí vzbuzovat diskusi a jestliže tímto dopisuji dvacátý příspěvek, pak jsi myslím Libore zvládnul svůj úkol dobře … i když pravdu má GTI v tom, že mistr slova Laco společně s nějakými čtyřmi, či pěti místními štamgasty jsou se svou schopností čtivě vyjádřit myšlenku o několik koňských délek vpředu … to vše se ale dá dohnat, takže pro mě jako zarytého nečtenáře knih a tedy úplného začátečníka v oblasti e-book je Tvůj příspěvek dobrý počin.

Napsat komentář: Lubo Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *