Matýsek má teploty. Několik návštěv dětského lékaře nestačilo. Když se v pátek v jedenáct hodin večer probudí s horečkou 39 stupňů, jede s ním Markéta na pohotovost. Za hodinu ti volá, že si ho tam chtějí nechat a ať ho přijedeš pohlídat, aby si mohla odjet domů sbalit věci.
Rychlá výměna stráží. Matýsek pláče, chce maminku. Teplota se blíží čtyřicítce. Sestra vydává příkaz na zábal. Matýsek volá maminku ještě intenzivněji. Začneš mu vyprávět pohádku se slibem, že až pohádka skončí, maminka přijde. Po půlhodině pohádka konečně může skončit. Jsou dvě v noci a odjíždíš domů.
Domácnost osiřela. Je bez její vládkyně. Do této doby si považoval koš na prádlo za jeden z největších vynálezů v historii lidstva. Vždycky tě fascinovalo, jak do koše hodíš špinavé prádlo a ono se za pár dní objeví vyprané a složené zpět ve skříni. Najednou zjišťuješ skutečnou pravdu a přestáváš věřit v sílu technického pokroku.
Naštěstí ne natolik, abys v iPadu neotevřel program Evernote a nesvolal děti na válečnou poradu. Založíte si soubor Krizová domácnost, do kterého si postupně zapisujete časový harmonogram úkolů, které vás čekají. Vyprat, uvařit, uklidit, připravit se do školy, udělat svačiny. Správně nastavit systém a mít přesný krizový plán je základ.
Děti jsou naštěstí zvyklé pomáhat, takže Klárka umí zacházet s pračkou, sušičkou a žehličkou, Adámek zase ví, kam z myčky uklidit nádobí. Na tobě je, abys uvařil. Ale to je s iPadem na kuchyňské lince hračka.
Zjištění, že koš na prádlo je mnohem hloupější než topinkovač, ti však otevřelo oči. Už víš o něco lépe, jak funguje domácnost. Technika je důležitá, dokáže věci usnadnit. Správně nastavit systém a mít přesný krizový plán je základ.
Ale ze všeho nejdůležitější je mít kolem sebe správný tým.
Držím palce, ať krize netrvá dlouho…pozdravuj mládežníky :o)
Teď si představ, že by jsi ten iPad neměl ….
Jsou to ostřejší chvilky, to víme všichni, co tohle absolvovali. Časem člověk zjistí, že prát se musí, ale zase ne tak často, že nehty se nemusí stříhat, stačí zavelet ke kousání, a že i studená kuchyně má svoje kouzlo. Nesmí to trvat ovšem dlouho, čtyři pět dní jsou na „trosečníky“ tak akorát. Ty máš ovšem výhodu, doma máte mladou slečnu, která, a to si napišme upřímně, toho v domácnosti zvládne více levou rukou, než ty s oběma, mobil nemobil.
Mladej ať se z toho vykřeše. No a ty… ty si potom vezmeš (zaslouženou) dovolenou. Nějakou tu thajskou masáž, nějakou tu pořádnou pařbu. Žádná ženská totiž neví, co to je za břemeno, když se král přírody musí starat o rodinu, byť dočasně.
Čert vem iPad. Hlavně, že máš Klárku a Adámka, a že jsou jací jsou.
Opět staré známé pravidlo….“Jaký si to uděláš, takový to máš“.
Nechci zlehčovat situaci…samozřejmě držím palce a přeji brzké uzdravení….ale i Matýsek je borec. Naučil tatínka zacházet s košem na prádlo.
Jindy to nepíšu (nerada podporuji již tak velké ego 🙂 ), ale teď si to neodpustím….Dobrá práce, Laco. Palec hore za příspěvek i za realitu.
aneb jak bacil dítě bacil a otci otevřel zcela nové obzory 🙂
Dobrý timing Laco. Stát se to o 14 dní později, tak pečeš cukroví.
Laco, samozřejmě držím Matýskovi palce. Tvoje domácnost je naprosto příkladná i bez tvé pomoci. Tak tam těm, co to umí, raději nepřekážej 😉 Souhlasím s TNT. Máš štěstí!!!
Jsem si vzpomněl, jak jsme se kdysi při rozlučce fotbalu se sezónou zhulákali na náměstí tak, že jsme oblečený plavali v kašně (že jo Lubo! ;-)) …a pak jsme společně u Vás doma obsluhovali právě pračku
ZPRÁVY Z FRONTY
Děkuji všem komentátorům za jejich příspěvky. Odpovím v jednom komentáři.
Souhlasím s GTIm, že pokud má “král přírody” udržet domácnost ve standardním režimu, kdy je co jíst a dá se to jíst i z podlahy, déle než pár dní nejde. Pak se skutečně musí všichni “trosečníci” přepnout do nouzového režimu a počítat s tím, že někdy budou mít hlad a budou si muset pamatovat místa na podlaze, kam se nedoporučuje šlapat bosou nohou. Vím o tom své, byl jsem před lety s dětmi sám doma téměř tři týdny.
Ano, Jeanne, tohle jsou chvíle, kdy se pozná nejen kvalita rodiče (díky za palec), ale i dětí. Musel jsem přijmout fakt, že jejich aktuální zkušenosti s domácími pracemi jsou užitečnější než moje. Když jsem v neděli šel vařit brambory s kuřecími plátky, tak Klárka oloupala a uvařila brambory a Adam mě při naklepávání masa upozornil, že maminka maso naklepává přes igelitovou fólii.
TNT, máš pravdu, naštěstí to vyšlo. Mezi Matýskovy nejoblíbenější záliby totiž patří stát na židli u linky a pomáhat mamince s vařením a pečením. A proto se na pečení cukroví těší mnohem víc než kdokoliv z nás. Naštěstí dnes se Markéta s Matýskem vrátila domů a nemusíme tak vyhlašovat stav ohrožení. A cukroví bude!
Tomíku, díky. Dali jsme teď s dětmi za ty tři dny domácnost dohromady, předal jsem jí Markétě v prvotřídním stavu, tak snad to nepokazí. Jo a tu příhodu s pračkou si vůbec nepamatuji. Docela mě překvapuje, že jsme tehdy pračku vůbec měli. Nebyla to ještě valcha?
SLÁVISTÉ SI MUSÍ POMÁHAT ( i s cukrovím )
No Laco, jak to říct, vlastně cukroví není to nejdůležitější. Podstatný je fotbal. A tady bych se upřesnil. V timingu se máš ještě co učit. Syn měl být do soboty jako rybička, abys v pátek vzal zbylé děti a jeli jste společně na Slávii, zhlédnout porážku s Ostravou. Samozřejmě s nezapomenutelným rozloučením Standy Vlčka s kariérou.
A pokud dovolíš, přidám osobní zážitek. Chtěl jsem jít, ale nestihl jsem začátek. Ke stadionu jsem dorazil asi v 65. minutě zápasu. Pokladny uzavřeny. Usedám tedy do baru přímo na stadionu a smiřuji se s tím, že zbytek zápasu zhlédnu v televizi. Za chvíli si vedle mne přisedl slávistický fanoušek a nechápavě zíral na aktuální skóre 0:2. Přísahal, že když ho vyváděla ochranka z kotle, bylo to určitě 0:1. Chytl jsem se stébla a požádal ho, zda by mi věnoval svou vstupenku, že bych rád zápas dosledoval naživo. Neměl námitek a vstupenku mi předal. Vytáhl jsem peníze a chtěl jeho dobrosrdečnost ocenit drobnou částkou na pivo, dvě. S grácií odmítl. Poděkoval jsem mu a běžel se pokochat hrou týmu svého srdce.
Ze stadionu jsem odcházel spokojen. Můj Baníček vyhrál.
ČERVENOBÍLÝ TIMING
TNT, moc hezká příhoda. Chválím zvláště pointu, ta se mimořádně povedla. Dodal bych jediné: Slavia pičo!
Pikantní je, že já jsem s dětmi v pátek na Slavii byl též. Neviděli jsme ale loučení Vlčáka a vítězství Baníku, protože jsme byli na Slavii hokejové. Piráti od ní doma dostali bůra.
A pro pořádek: Fandili jsme Pirátům, i když jsme měli s Adamem na ruce slávistické náramky.
S Tvým pokřikem bych pro tentokrát souhlasil ( bez vyloučeného slávistického kotelníka, bych konec zápasu neviděl ), ale musíš uznat, že nezní tak dobře, jako originál 😉
ČERVENOBÍLÁ SÍLA
No, mezi námi, kouzlo tohoto pokřiku pro příznivce Baníku nespočívá v tom, že by to bůhvíjak hezky znělo. Ono je hlavně snadné si to zapamatovat nejen po deseti lahvích Ostravaru, ale pro mnohé i za střízliva.
Slávisté by skutečně nemohli mít pokřik Slavie, pičo! Urážel by nás svojí jednoduchostí. Náš nejjednodušší popěvek je tento:
Ta vyhrajééé,
nejlepší jééé,
ta naše pražská Sláviééé.
Ta vyhrajééé,
nejlepší jééé,
červenobílá Sláviééé.
No a pak samozřejmě tradiční: Smrt Spartě! (v tom se asi s Baníkovci shodneme)
MEN-ZA SLÁVIA, MENZA SLÁVIA !
No to bych si snad ani nepřál slyšet ten nejsložitější 😉
Komplikovanost slávistických fanoušků se ukázala při děkovačce Vlčákovi. Ti, co sborově děkovali, byli jako v transu, ostatní se po nějaké době začali ošívat a konstatovali, že už je to dlouhé. Absurditu této slavnostní chvíle podtrhl fanoušek, který ani neděkoval, ani nereptal nad zdlouhavostí, ale v nepravidelných intervalech zničehonic vykřikl Rada ven !
Baník pičo ! původně nebyl pokřik na stadionu. Tím se stal později. Jak bych Ti to vysvětlil…
No představ si, že jdeš po ulici a potkáš kamaráda, s kterým se vídáš na hokeji. Potřesete si rukou a než začnete konverzovat, počastujete se vzájemně sloganem Rytíři příteli ! Vím, vím, nezní to moc uvěřitelně, musíš zapojit velkou dávku představivosti, ale ber to tak, že se prostě takto vzájemně ujistíte o trvající přízni ke klubu. No a teď přenes zúčastněné do kraje razoviteho, kde by oslovení “ Příteli “ po šichtě a následném metru piv znělo přinejmenším podivně a víš vše.
Vysoce oceňuji tvou znalost místopisu, pokud se značky podávaného piva týká. To se cení pičo !
SEVERNÍ ČECHY!
TNT, příteli! Velmi děkuji za vysvětlení geneze signifikantního baníkovského sloganu. Vážím si toho. Stejně jako si cením Tvého poděkování za moji znalost místopisu. Na tomto místě mi ale prosím dovol lehce ti vytknout Tvoji mírnou neznalost místopisu:
Proč bych se měl kurvapráce s kamarádem pozdravit nějakými zpíčenými Rytíři z nějakýho zajebanýho Kladna, když do prdele my sme Piráti pičo!
😀 😀 😀 Laco, Piráte, promiň, mám v těch figurkách hokej.
😀 😀
Whirpool s vrchním plněním. Hledal si monitor. Marně. Není div, že si to nepamatuješ. Nebylo to full HD a mělo to zatraceně malou kapacitu. Snad jen do 5 kilo!
PĚTIKILOVÁ PRAČKA
Dobře ty! Ano, takovou pračku jsme skutečně měli. A opravdu neměla displej. Ale nesedí mi ta kapacita. Pračka rozhodně neměla připojení na internet, takže informace o rychlosti 5 kilo za vteřinu je zavádějící. Jedině snad… Ne, nebyla to ani pračka na peníze, takže prát v ní pětikilo nemělo smysl.