Pozorní čtenáři (já vím, jiní tento blog nenavštěvují) již vědí, že sis nedávno pořídil běžky. Zatím si ale jezdil jen s dětmi. Pár výletů na Lesnou. Takové to domácí klouzání. Pak si přijal nabídku na zhruba čtyřhodinovou projížďku s člověkem, který na běžkách už snad objel zeměkouli.
Graf nadmořské výšky
Parkoviště pod Klínovcem jsou plná. Pražáci mají jarní prázdniny. Dlouhý had lyžařů vinoucí se před sedačkovou lanovkou tě nechává klidným. Kousek pod Nástupem zabočíš a po chvíli zastavuješ před chatou. Krátké přivítání a už vyrážíš na trať.
Start je ve výšce 963 m.n.m. Trasa vede po silnici směrem na Horní Halži, pokračuje k rozcestí Pod Meluzínou, kde od kóty 1040 m.n.m. následuje několikakilometrové klesání. Nejnižší bod cesty (848 m.n.m.) se nachází mezi sedmým a osmým kilometrem.
Laco u Pařezovky
Čerstvě vyrolbovaná bílá stopa uprostřed lesů. Ticho, klid. Nikde nikdo. Další dlouhé kilometry ukazatel nadmořské výšky jen stoupá. O více než 300 m za deset kilometrů. Ve výšce 1152 m.n.m. stojíš u červené sjezdovky.
Při pohledu na Pařezovku zaplněnou lidmi z permanentní fronty u lanovky jsi rád, že na nohou máš běžky. Vracíš se. Také tebe čeká sjezd. Sbalen ve vajíčku svištíš z kopce pevně usazený v bílých kolejích. Neřešíš muldy, nevyhýbáš se ledovým plotnám. Prostě jen jedeš.
Máš v nohou více než dvacet kilometrů a jsi v naprosté pohodě. Čeká tě už jen pár kilometrů pozvolného klesání a nic nenasvědčuje tomu, že by měla přijít krize. Jenže lyže najednou nejedou. I z kopce si musíš neustále pomáhat hůlkami. Baterky se ti vybily stejně náhle, jako iPhonu monitorujícímu najetou trasu.
Trasa první běžecké túry
Byla klika, že tvůj dnešní průvodce si nepostavil chatu byť jen o metr dál. To bys už nedal.
Vojto, díky!
Laco, díky! Tohle je pro mne blog z dvaadvacátého století – mistrovský sci-fi text, grafy, snímek snad ve třidé. A dvacet kilometrů… člověče, to dá fušku i v Superbu, natož na tak tenkých lyžích.
No, dnes velmi upřímně – BRAVO LACO.
Upřímné díky za pochvalu, GTI.
Zkusím se ještě večer k tématu vyjádřit obšírněji.
RODINA VE STOPĚ
Fotky, grafy, automaticky zaznamenaná trasa v mapě… To všechno je fajn. Ale úplně nejlepší je ten základ. Prožitek z aktivity samotné. Nečekal jsem, jak moc mi běžky nabídnou. Pohyb v přírodě, navíc pohyb velmi komplexní zaměstnávající mnoho svalových skupin.
Sport je to velmi společenský, není problém při jeho provozování vést konverzaci, už jsem se díky běžkám setkal ve stopě s přáteli, které jinak potkávám jen zřídka.
A především je to sport, který baví děti a baví i Markétu. Co víc si přát.
Pěkný Laco, moc pěkný! Těším se až si dám taky. Akorá jsme se vrátil ze svahů Šumavi. Mimochodem tam fronty na vlek jako důvod k nazutí běžek nejsou. Doporučuji tamní kraj pro obojí sněhové radovánky.
Šumavy 😉
Díky, Tomíku.
Pecka, co? Já tam byl ve čtvrtek. http://www.gps-sport.net/users/Mimajznik
Martine, já tam byl také ve čtvrtek (v sobotu jsem byl s dětmi na Lesné, zvládli jsme dát na místních okruzích desítku). Díky Tvému odkazu jsem mohl prozkoumat Tvoji čtvrteční GPS stopu a je to vážně pecka. Minuli jsme se na trase jen o pár desítek minut!
Originální záznam čtvrteční trasy: http://www.runtastic.com/cs/uzivatele/Ladislav-Bittner/sportovni-aktivity/46017554
… a dnes po práci znovu, včera večer to zase protáhli. Laco, jednou se určitě srazíme! Pravděpodobnost je nám nakloněna 🙂
Laco, tak běžky jo ? Jaký to má rádius ?
Viděl jsem teď o víkendu, při posledním výjezdu sedačkou, jak si to 10 nebožáků na běžkách hasí dolů po černé. Od pohledu to byli namakaní borci. Ale ten sjezd… to byla dokonalá groteska. Marná sláva, na černou je i Bjorn Dahli krátký.
Ale proč to píšu. Ty Laco sám víš, že blog má především bavit. Jak autora, tak čtenáře. A tady bych právě viděl možnost, jak toho dobře dosáhnout. Na příštím výletu proto sebou sport kameru, vyber pořádný sjezd a začni natáčet. Na výsledek budeme netrpělivě čekat.
Show must go on ! Aneb pro čtenáře jsem připraven položit i svůj život, tak přísahám !
TNT, Tvůj komentář je krásným důkazem, které sportovní náčiní je svobodnější. Zatímco tys viděl deset běžkařů sjíždět černou sjezdovku, já v bílé stopě nepotkal jediného borce se sjezdovkami.
A samozřejmě plánuji svým čtenářům nabídnout pohled na svět optikou Carl Zeiss Jena. Jen čekám na dobré světlo.
😀 dobřééé