Jedeš na koncert. The Wall. Jasně, Roger Waters. A kam jinam na Zeď, než do Berlína. A jak jinak do moderní evropské metropole, než vlakem. Po velmi dlouhých letech jsi dokázal trefit na nádraží. První úspěch. A hned následuje úspěch druhý, z Chomutova vlak vyjíždí jen s osmiminutovým zpožděním, takže přípoj do Berlína bys snad měl stihnout. Když jsi jel naposledy vlakem, tak průvodčí, který ti teď kontroloval jízdenku, ještě nebyl na světě.
Kdysi sis myslel, že nic depresivnějšího než nádraží v Bílině a Duchcově neexistuje. Existuje. Nádraží v Bílině a Duchcově po dvaceti letech. V Ústí ale začíná železniční Evropa, na moderním nádraží přestupuješ do moderního vlaku. V kupé zásuvky na 220 V, vlak je klimatizovaný a odhlučněný. Cestou zapředeš rozhovor se spolucestujícím, vysokoškolským profesorem, který bude v Berlíně dva měsíce psát knihu o matematice.
V hlavním městě Německa vystupuješ na novém nádraží. Jde o pětipatrové obchodní centrum, kde v nejnižším a nejvyšším podlaží jezdí vlaky. Geniálně vymyšleno. Když se dostatečně pokocháš a pokloníš architektům a statikům, vyrážíš pěšky kolem Bundestagu a Reichstagu, po nábřeží Sprévy k Braniborské bráně. Od ní pokračuješ ulicí Unter den Linden až na Alexander Platz, k televizní věži a známým hodinám se světovým časem.
Odtud jedeš U-bahnem k Olympijskému stadionu. Stanic je nepočítaně, ale ty máš dost času je spočítat. Na dvacáté stanici trasy U2 vystupuješ a míříš ke stadionu. Procházíš branou pod olympijskými kruhy a sedáš si na své místo v sektoru 38.1, řada 6, místo 22. Parádní výhled. Tak parádní, že po skončení koncertu zůstáváš na místě téměř až do půlnoci.
Nespěcháš. Vlak zpátky domů jede až v 06:46. Z metra tak vystupuješ už na Potsdamer Platz, kde očekáváš setkání s nočním životem metropole, která prý nikdy nespí. Všude je ale pusto a klid. Pěšky se vracíš zpět na nádraží, kde to žije. Ale jen v místním McDonaldu. Vše ostatní je totiž zavřené. A když zavřou i tam, jediné, co ruší nádražní klid, je pár mladých lidí shánějících se po zásuvce, aby si dobili své iPhony.
Jinak celý Berlín spí. Kromě tebe.
To je prostě krásný čtení.
BRAVO LACO
I. ČTENÁŘSKÁ TŘÍDA
Přečetl jsem, odkýval GTIho a přečetl znova. Laco paráda, to se četlo jedna báseň.
Kolegové, děkuji za slova chvály. Pěkně se mi to i psalo a ještě lépe prožívalo. A pozor, bude dokonce i videodokument z výletu!
SHINKANSEN MEZI BLOGY
Laco, nemůžu si pomoct, ta lehkost v psaní z toho textu úplně prýští. Chtěl jsem večer napsat něco o svěžím vánku Chomutánku, ale byl jsem unavený jako to kotě.
To berlínské nádro, to je mercedes mezi nádražími. Já tam stál 15 minut a nechápal, jak to funguje. Nádherná stavba.
Ano, TNT, 15 minut je tak akorát, aby omračující dojem z osmého divu světa nevyprchal. Když však na berlínském hlavním nádraží strávíš celou noc, budeš mít dost času pochopit, že je to vlastně celé mnohem jednodušší, než to na patnáctiminutový pohled vypadá.
Článek je autentický v tom, že vznikal přímo na místě (a cestou do Berlína). Původně byl dokonce na konci textu klasický dovětek “Odesláno z iPhonu”. A opravdu jsem ho chtěl i přímo z Berlína odeslat na blog. Ale neměl jsem to srdce zabírat dětem ze stanice ZOO zásuvku na dobíjení iPhonů.
Jsem moc ráda, že jste jeli vlakem. I přesto že jsme doma kvůli tomu měli přestřelku :-). Taky mě těší, že jste mne vyslechli a dali si „currywurst“ jen vám chybělo to pivko. Jsem zvědavá jestli to budeš ještě komentovat. K pochutinám jsem psala ať si dáte ještě v pekařství „Berliner“, ale to jsem napsala asi už pozdě. Jinak Berlin v noci žije a je to maso, bohužel musí člověk vědět kde. Pro příště zde typ http://www.berlin.de/clubs-und-party/ . V říjnu tam s manželem vyrážíme tak ti řeknu :-). Jinak Láďo pěkně napsané… Měl by jsi častěji vyrážet za hranice Chomutova :-).
Ještě jeden typ pro všechny, kdo chtějí objevovat úžasnou zemi Německo. Jeďte na dovolenou na ostrov Rügen nebo Usedom. Je to nádherné místo, čisto, není tam draho jako všude na jihu, příjemní lidé prostě super. Jo a není to daleko :-).
Laco, otevírám tvůj blog, začínám si pobroukávat HEY YOU! a na místo toho slyším drncání kolejí. Dobrá, budu to tedy brát jako krásnou předehru.
K těch architektům a statiků. Jo, Berlín je krásnej. Jasný, jasný jasný….a to jsem tam ani nikdy nebyl….Hele bejku, vim, že to je pro laickou veřejnost těžko srozumitelný, ale dávat do roviny, a ještě k tomu na první místo před statika, achitekta, tak to je v naší zeměpisný šířce foyer. Ups! Tohle si piš, až budeš vydávat blog v němčině. To je asi tak, jak kdybys řekl, že soudce je u soudu důležitější než právník 😉
Perfektní počtení LACO. Už se nemůžu dočkat skutečného zážitku!
NOVÁ DOBA
Aby nebyla mýlka, že Tomíkovi neodpovídám. Už jsem mu to podstatné před chvílí sdělil v telefonu. Zavedl jsem teď totiž novou službu, jako bloger odpovídám telefonicky na dotazy svých čtenářů. Plánuji rozšíření této služby o to, že čtenáři budou moci u mě doma zazvonit a já jim odpovím. Komunikace přes okno bude zdarma, za mírný poplatek sejdu i dolů.
Reagovat na potřeby čtenářů a přizpůsobit svou nabídku okolnostem doby. To je jediný způsob, jak zajistit udržitelnost blogu jako komunikačního prostředku. Pořád něco psát, nedejbože číst, na to tady není nikdo zvědavý. Doba se mění, první nesmělí čtenáři už zvoní na zvonek a odesílají své komentáře do horních pater domu. Nebude to dlouho trvat a označením blog budeme nazývat pravidelná setkávání před domem autora, kdy nám svůj aktuální příspěvek přednese. Následná diskuse se odehraje na chodníku pod okny autora….
Tak dnes v 21,30 hod. pod oknem. Téma: Bílek ven!
Ano, takový je trend, TNT, popsal jsi to velice přesně.
Až mi budeš dnes večer řvát pod okny „Bílek ven!“, zařvi nejdříve „Laco ven!“, abych mohl vyjít a křičet to s Tebou.
Jestli tomu dobře rozumím, budu řvát Bílek ven! za mírný poplatek. OK, to beru.
Pěkný čtení!
Až budeš větší, tak tě vezmu vlakem do Žatce. Droužkovice, Březno, Hořetice, Žiželice … Tam teprve uvidíš, co je život.
Díky, Vankelte.
Ale chlapče milý, na trati do Plzně znám každý pražec. A při jedné výluce jsem dokonce z Hořetic šlapal domů pěšky, takže v tomto úseku znám ty pražce i osobně.
To byl pravěk. Dnes to jezdí jinak – Hořetice by jsi viděl jen z okýnka.
Že by student z Plzně? To je dnes dobrá položka v kádrovým profilu ;-).
No hoši, jsem prostě zvyklej na víajpí servis. Nic jinýho neberu. Každopádně kdybych zde měl otisknout onen rozhovor, tak to zabere asi jako spis křivého obvinění doktora Ratha.
Laco ven!
Bílek ven!
Volal mě někdo? Děje se něco? Sorry, nebyl jsem doma. Večer totiž měli Piráti na zimáku akci, představovali se noví hráči, nové dresy a také jedno parádní fanouškovské video běželo na kostce.
Tak tohle prosím hodně podrobně vysvětlit…
Coming soon.