Pryč už s blbou náladou

46, nebo rovnou 43 % původně předpokládané ceny, za tolik se dnes údajně dají stavět české silnice a železnice. Publikum tleská, tiskoví mluvčí vytahují ze šuplíků sebevědomá prohlášení o vnitřních úsporách a správně nastavených maržích a vše se tak zdá být na nejlepší cestě k zářným zítřkům.

I když bych rád sdílel tento optimismus, tak i bez znalosti problematiky s použitím selského rozumu musím minimálně pozdvihnout obočí nad tím, že by nezávisle stanovené směrné ceny skýtaly opravdu možnost marže přesahující 50 %. Listujíc v účetních uzávěrkách stavebních firem za minulá období jsem žádné takové číslo, které by se tomu byť jen vzdáleně blížilo, nenašel. A se znalostí problematiky dodávám, že ani najít nemohl.

Hon spuštěný na stavební firmy v posledních letech a tlak na cenu byl tak obrovský, že řada firem v dnešní době zasmluvňuje zakázky se zápornou marží v řádu dvouciferných procent. Ceny, které byly ještě včera nemyslitelné, stávají se dnes již normálem, který při pokračujícím trendu bude pomalu stahovat smyčku okolo krku nejen velkých firem, ale ještě výrazněji se to nakonec dotkne řádově většího množství menších subdodavatelů a živnostníků, kteří jsou na ně navázáni.

Právě to jsou ti, kteří již dnes nejvíce odnášejí tuto lehkovážnou a nezodpovědnou hru. Jsou-li ceny příliš vysoké, je to jistě důvod ke kritice, ale do důsledku minimálně stejně tak špatný je stav, kdy se slovo zisk stává téměř sprostým a odbytové ceny se dlouhodobě dostanou hluboko pod úroveň cen zdrojů dostupných v daném čase a místě, jak se to děje teď.

Závěrem… jednoduchý a rychlý recept bohužel neexistuje, je to jen v našich hlavách, v menším objemu bulvárních a větším počtu dopředu jdoucích zpráv jaké nabízí třeba právě Laco.cz, ve větší důvěře v sebe sama a v nás všechny dohromady, v menším počtu negací ve prospěch aktivního a pozitivního přístupu nás všech.

Kvalita lidského žití je v našich hlavách a nám všem včetně toho mého oboru se zase bude dařit lépe tehdy, až se většinová nálada trochu posune směrem do kladných hodnot.

19 thoughts on “Pryč už s blbou náladou

  1. Luboši, nejsem ekonom, takže nevím, zda třeba neexistuje knížka nějakého předního amerického ekonoma, nositele Nobelovy ceny, která dlouhodobě záporné marže nabízí jako geniální řešení krize.

    Z laického pohledu to vidím tak, že pár manažerů nezvládá své ego.

    Souhlasím s tím, že jistý podíl na „blbé náladě“ mají média. Zbytek je ale v mentalitě většinové části obyvatelstva, která myslím bude nespokojená vždy, nezávisle na politickém systému.

    • Za ekonoma se sice považuju, ale jsem spíš praktik co se ekonomicky dovzdělává ve sloupcích na patria.cz … proto jsi v četbě ekonomických teorií třeba i dál než já. Ale i z těch sloupků vidím dost … co ekonom, to jiný názor, ekonomie je spíš věcí nálady a umění manipulace s ní. A mně tím pohledem z praxe dochází to nad čím jsem doteď nepřemýšlel … dojedou na to v první řadě Ti ekonomicky slabší. Tento způsob podnikání zkrátka dlouhodobě není v zájmu většiny této společnosti a to je ta věc co by si lidi měli ve svém zájmu začít uvědomovat.
      S poslední větou ohledně mentality většiny netřeba chodit daleko … viz. Laco opouští diskusní fórum Pirátů Chomutov. Ale tenhle boj člověk nesmí nikdy vzdát … koneckonců kdo chodí na Piráty, ten ví že … Kdo bojuje, může prohrát. Kdo nebojuje, už prohrál.

      • Má mise na Pirátském fóru mi přinesla osobní zkušenost, že boj s blbcem se nedá vyhrát. A takový boj vážně nemá smysl. Nakonec jsem si totiž jako největší blbec připadal já sám.

        Podobně nemá smysl přesvědčovat většinu populace o tom, že „blbá nálada“ nemá racionální důvody. Dvě třetiny národa budou mít vždy potřebu svést na někoho příčiny vlastní neschopnosti.

          • No, Lubo, než vyrazíš do politiky usilovat o hlasy dvoutřetinové většiny, vyzkoušej si nejdříve několikaměsíční stáž na pirátském fóru (a to si troufnu tvrdit, že zdravé jádro komunity chomutovských hokejových fandů je ještě relativně inteligentní).

  2. SLEVY, SLEVY, SLEVY!

    Lubo, vybral si filosoficko – mudrlantské téma, které by mohlo vyplnit v knižním vydání Národní knihovnu. Velkou část, a zejména stavebnictví, proto ponechme stranou zamysleme se nad detaily. Např. zda-li ty sám, každý z nás, ve svém běžném životě nejde především po ceně, tedy po ceně zlevněné. Nebo je tu snad někdo kdo chce tvrdit, že pro vyčištění svého svědomí přijde k obchodníkovi a řekne: “ ne, děkuji, slevu nechci, přihoďte mi k ceníkové ceně alespoň patnáct procent marže navíc! Víte, záleží mi na tom, aby jste měl dobrou náladu. “ ???

    Lidstvo, navzdory tomu, že žije od extrému do extrému, se někdy na této planetě nemělo líp. A jsem přesvědčen, že to platí i směrem do budoucna. To, že je nenažraný a věčně nespokojený je dané jeho slabostmi, jeho většinovou omezeností, neschopností, nadměrně zvýšenou sebejistotou. Technologie dávají i hloupým jedincům neomezené možnosti.

    Správně píšeš, že je vše v nás, ve výchově našich dětí. Umět si odříct, být objektivní, empatickým, spravedlivý k sobě i okolí. To jsou jen základní hodnoty, které by měl každý z nás v sobě probudit a pak musí mít přirozeně dobrou náladu z toho, jaký způsob života žije. Že dělá, co může. Ani víc, ani míň.

    • Máš samozřejmě pravdu, sám slevu vyžaduju téměř za každé situace, líná huba holý neštěstí. Neviditelná ruka trhu funguje, a proto se teď hledá nová tržní rovnováha, jen si na tom co se okolo děje nějak víc uvědomuju, že požadovat za dobře odvedenou práci přiměřený zisk není nemorální, jak to momentálně z médií vyznívá.

      • Lubo, je hodně velký rozdíl státní a privátní zakázky. To je třeba podstatně rozlišovat a tohle tobě musí být nad slunce jasné. To, že se u nás prožralo státní je holej smutnej fakt, na kterej musíme čumět denně. Správně by se to měly makroekonomický zprávy vysílat až po desátý hodině a jedině na placenejch kanálech, pač, to je horší než hááárdkore.

        V privátním sektoru vše funguje jinak. I tak ale je třeba mít hodně silný žaludek a stejně tak ostrý lokty. Tady vládnou skutečně manažéééři. Pět ze sta jsou takoví, kterých si i já vážím. Zbytek je pro mě parazitující lůza (soudím své, nikoli tvé, okolí). Před nimi stojíš nahej na louce a kdo chce, si do tebe může kopnout. Uděláš práci, práce je odebrána. Pak se vymyslí důvody proč nezaplatit. Následuje soud. Ty to dotáhneš až do konce. Vyhraješ. No a plakát s výhrou si můžeš pověsit vedle INRIho nad postel.

        • Ad 1 … Pokud se něco prožralo, je to pryč a je třeba zamáčknout slzu, protože co se jednou prožere, je nevratné.
          Ad 2 … I tohle mám na mysli, při pokračující cenotvorbě těch větších hráčů to nakonec přesně takto odnesou Ti menší, důvod se vždycky najde. A žádné restrikce či vládní nařízení s tím v této formě demokracie nic nezmůžou … i proto ten nadpis „pryč už s blbou náladou“, pozitivní přesvědčení a větší míra spolupráce na bázi nepsaných etických kodexů je asi jediný způsob jak tu kulturu života tady zase nějak pozvednout.

          • Lubo, na to používám dvě životní věty:

            Každý, skutečně úplně každý inteligentní stvoření na všech planetách, ve všech galaxiích, v celým nekonečným vesmíru ví, co je správné a co není. Jenom my na Zemi máme právníky 😉

            PS: GTI velkoryse promine 😉

          • Jedna technická k Ad1:
            Co se jednou prožere je samozřejmě vratné, jenom v jiné formě.
            Jinak tupě koukám, vo co tu jde – díky mé určité neschopnosti mě opustila taková ta „omáčka“ jako morálka, kulturnost, etické kodexy apod. a zůstala samotná kost – ta pravá animalistická podstata a funkce živočišného druhu, tj. uživit se a ubránit (a rozmnožit), což odjakživa vede k samotnému zachování druhu jako takového. Čili až potkáte podobné arogantní hovado jako já, tak buďte shovívaví, je to jen instinkt ;-).
            A Lubo, myslím, že kážeš krabičák Don Simon a piješ trošku lepšího portugala z Temlářskejch sklepů ;-).

  3. NECHCI SLEVU ZADARMO

    Lubo, takže kážeš vodu, ale piješ slevněné víno ? 🙂

    Dobřes to napsal Tomíku. To není názor se slevou 😉

  4. Ty vole chlapi, já mám kolikrát spíš pocit, že kážu templáře a piju krabičák.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *