Sjetý s Yetim

Jedna z mých nejoblíbenějších komentátorek se před pár dny pochlubila novým přírůstkem do rodiny (ano, bylo jich víc, živé i plechové, gratulace všem a ke všem). Především pro Zwettlerku (dříve nejen zde známou jako Jiroušku) tak v reedici připomínám jeden ze svých více než tři roky starých textů.

Nejlépe chutná na sněhu

Šedivé ráno. V šedivém městě plném šedivých lidí. A šedivých aut. Kromě jednoho. Sněhobílý Yeti, Tvá naděje na lepší příští. Sedáš si dovnitř a do přehrávače zasouváš nové CD mladého písničkáře, o kterém se brzy bude mluvit jako o následníkovi Kryla nebo Nohavici. Městem proletíš ještě během první písničky.

V dlouhým táhlým směrem na Šebík předjedeš kolonu igelitových tašek z Globusu s německými registračními značkami. V tomhle kopci nikdy neměří, takže Sasové mají dnes večer o čem vyprávět sousedům. Ve stoosmdesáti se odbočka na Vejprty objeví záhy.

V Myší díře to riskneš. Vracečka o stoosumdesát pod plynem. Klika, že Yeti nemá kontrolky problikávající při aktivaci bezpečnostních systémů. Disco světla by se k folkové hudbě linoucí se z dvanácti reproduktorů nehodila. Za Výsluním, v prudkém kopci, se potkáš s pluhem.

Je řádně rozjetý, široká radlice zabírá téměř celou silnici. Raději zastavíš při kraji. Můžeš si to dovolit, nemusíš se totiž bát, že se už nerozjedeš. Rychlá jedna, dva, tři. Brzy se v tabulkách začne objevovat nový parametr. Zrychlení auta z nuly na sto. Na sněhu a v kopci.

V Kovářské si všimneš obdivných pohledů domorodců. Bohužel ale sedí ve svých autech s letními pneumatikami. Mají tak jiné starosti než ty. Blížíš se k cíli. Loučná pod Klínovcem. Lanovka na Dámské ještě něpremává, velké parkoviště pod Nástupem je tedy zatím prázdné.

Jen kubíky čerstvého sněhu a pak ty a Yeti. Dovádíte spolu jako malí kluci. Deska dohrála, v kabině je ticho, motor slyšíš až od čtyř tisíc. Venku padá sníh a ty si přeješ, aby to trvalo navěky. Blíží se ale poledne, čas na zpáteční cestu.

Vůbec nevadí, že sis dnes na lahodném dezertu pochutnal ještě před obědem.

23 thoughts on “Sjetý s Yetim

  1. Laco, díky. Ten článek si pamatuju … a myslím, že jsem si tenkrát říkala, že Yeti je velmi ošklivééé 😀 😀 /změnila jsem za tu dobu nejen názor/ 🙂

  2. Ano, ano. Dokonce, je to článek, který si vybavím vždy, a to včetně Lacova nadšení, když potkám játiho na ulici. Zde ovšem musím navázat , a přihlásit se pro tento případ, k Vankeltově připomínce z minulého blogu. A sice: „….nejsem si jist cenovkou.“ Mám tak trochu pocit, že si zde v případě věrného čtyřkolého přítele koncern střílí do vlastních řad. Záměr se dá pochopitelně odtušit.
    Je to ale Škoda 😉

    Každopádně Jeti zraje, Jeti zaslouží respekt. Palec nahoru!

    • Kolega čtyřkolkového Yetiho vlastní. Již čtvrtý rok. Zrovna teď ale již pár dní jezdí Octavií, kterou mu servis půjčil náhradou za opět rozbitého Yetiho. Kolega si je po třech zimách naprosto jistý, že navzdory jménu auto není určeno do hor. A už vůbec ne do Krušných.

      Neznám teď rozdíl v cenách Yetiho a Tiguana, ale pokud bych se měl mezi těmito dvěma auty dnes rozhodnout… Nekoupím si ani jedno z nich.

      • Jsem trochu zaskočen Laco. Ponechme stranu výhodnost nákupu a to, že tam nenarveš ten tvůj klan. Co tedy vidíš z uživatelského hlediska jako hlavní nedostatky?

        • U Yetiho pozitivně vnímám kabinu. Subjektivně z ní mám dokonce lepší pocit než z kabiny Superbu. Samozřejmě je to především díky vyššímu posezu, ale u Yetiho, podobně jako v Octavii, mi více vyhovuje i velikost místa pro řidiče. U Superbu asi konstruktéři počítali s tím, že za volant si budou sedat řidiči s rozměrnějším pozadím (v ramenou mi samozřejmě široká sedačka je tak akorát).

          Negativa si naznačil sám. Vzadu méně místa než v Octavii, o kufru se snad ani mluvit nedá. A překvapivě mě po letech zklamal i design. V porovnání s „bačkoroidním“ vzhledem Tiguanu se mi „krabicovost“ Yetiho sice stále líbí více, ale nemohu se dočkat, až pod příští generací Yetiho bude Kabaňův podpis.

          • No jo Laco, v „normálním autě jsou 4 místa a to páté lze považovat nanejvýš zA havarijní. Jeti speciálně je pro max. tříčlenou panelákovou rodinu bez chaty.

            Moje otázka směřovala k nepoužitelnosti Jetiho na horách. Očekával bych, že tam je Ti v krušných chvílích naopak. nejužitečnější.

            Co se týče designu, tak tomu jsem přišel na chuť naopak až nyní. Dokážu jeho nadčasovost ocenit, ale stále to není můj šálek kakaa.

            • Musím říct, že v Yetim je místa dost i pro čtyřčlenou rodinu a psa (belgický ovčák – jezdí v kufru s kufrem). A to mám vzadu navíc v kufru ještě rezervu.

              Na druhou stranu je pravda, že jsme se svého času uměli vejít i do Fabie (hatchback) na 14 dní dovolené.

              Kdo za mlada hrával tetris, pro toho je každé auto dostatečně velké. 🙂

  3. KRUŠNÝ YETI

    Tomíku, dle osobní zkušenosti mého kolegy a kamaráda Davida svému názvu Yeti po třech zimách příliš nedostál. Osobně si ale myslím, že málokteré auto by obstálo bez ztráty desítky v podmínkách každodenního provozu v nadmořských výškách atakujících 1000 metrů nad mořem v teplotách leckdy až -30 st. C.

    Když pominu “drobnosti” v podobě zamrzajících stěračů a ostřikovačů, nebo nevyhovující cirkulace vzduchu v extrémních teplotách, Davida především nemile překvapilo, že na zasněžené silnici mu Octavia s pohonem na předek subjektivně poskytla více jistoty než čtyřkolkový Yeti.

    • Neznám ani jedno ze jmenované dvojice jízdně (nejblíž jsem jel tedy Tigiho). Asi bych si ale tipl, že Oktávka má níž položený těžiště a tím může budit pocit vyšší stability. Ve schopnostech se ale už jen „odoka“ nemůže s Jetim měřit.

      Kvalita a připravenost do extrému ale pochopitelně zamrzí. Možná by David byl dobrou inspirací pro Mladou Boleslav a ani by nemuseli utrácet za testování za polárním kruhem 😉

  4. ŠKODA SKIBUS

    Richarde, klobouk dolů. Ale souhlasím, že stejně jako se zaplní harddisk libovolné velikosti, stejně tak se dá zaplnit libovolně velké auto.

    Mám zkušenost, že jsme před sedmi lety už jako čtyřčlenná rodina dokázali jet na lyže do Dolomit s krátkou Fabií. Když tam jedeme dnes jako rodina pětičlenná, máme problém se naskládat do Superbu Combi.

    • To je ten českej automobilovej syndrom, kvůli kterýmu se nám cizinci (hlavně na západ od nás) smějí: kombík, v naftě a hlavně vééélkej kufr (který většina naplno využije tak 2× do roka) – tím nemyslím tebe, ty to máš, myslím, uspořádaný.

  5. KONEC BLOGU

    21.12.2012

    Dělal si to dobře Laco. Chtěl jsem se rozloučit. Mějte se fajn, bylo mi tu s vámi dobře.

    Nevíte někdo přesněji, jestli to přijde před nebo až po obědě ?

    • TNT, tak ono je to už dneska? Já na to zapomněl jako na smrt. Jestli se mohu přimluvit, tak konec světa prosím až večer, mám totiž lístky na dnešní zápas Pirátů s Kladnem.

      • TNT, mám to naplánováno až po obědě ( dnes jsou škubánky s mákem a ty si nemohu nechat ujít ).

        Laco, protože byl Karel May taky bloger, vyhovím Ti. A také zařídím, aby Tvůj poslední sportovní zážitek skončil vítězstvím 3:2. Ale nesmíš toho na mně chtít moc, bude to až po samostatných nájezdech.

Napsat komentář: LACO Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *