Už je to pár týdnů, co máš doma studentku gymnázia. Je to už velká holka, ze školy chodí sama a objevuje kouzlo mastné tyče v MHD. Nedávno tě požádala, zda by mohla mít vlastní bankovní účet. Proč ne, naučí se lépe hospodařit s kapesným a jistě si bude připadat dospělejší.
Ve tvé bance ti nabídli produkt jako stvořený pro tvoji dceru. Bankovní konto s názvem Slůně a s platební kartou, se kterou se nedá v obchodech platit, lze s ní pouze vybírat peníze z bankomatu. Jako dárek od banky jsi dceři domů přinesl modrého plyšového slona s oranžovou mašlí.
Hned si připadala jako velká holka.
Asi to je kvůli možné ztrátě a zneužití karty, případně mladické nezodpovědnosti, ale mi se na tom zákazu elektronického placení u obchodníků líbí to, že dítko si více uvědomí hodnotu peněz, tedy že ty tenisky stojí koruny a né 20 vteřin u terminálu.
A denní limit na výběry jsi nechal obligátních pětadvacet?
Dobrý postřeh TNT. Dnešní generace vlastně nemůže znát hodnotu peněz, když má čím dál menší šanci je reálně vidět. Já si ještě pamatuji frontu u okénka v Kolbence, kde se vydávaly výplaty. Byl to jediný den, kdy se pracovalo za peníze.
A obligátních pětadvacet? Mám pocit, že je to jako v Cimrmanově hře Posel světla.
OTEC: Já ti něco řeknu. Víš, co to je facka?
STANDA: To nevím.
OTEC: To bývaly takové časy, že když dítě zlobilo, tak otec použil facku. To jsem teď četl ve staré knize, jmenuje se to Štrajchpudlíci a jsou tam vysvětlivky, jak se taková facka dělala. To ten otec takhle natáhl ruku a teď s ní vší silou máchnul. A tady někde měl ten syn obličej.
Tak to vidíš Laco, jsem už asi taky jiná generace. Mne nenapadl fyzický trest, i když říkat mu Maximální denní limit pro výběr, to nezní vůbec špatně… Pepíku, neuklidil sis pokojíček, kolik si vybereš?…
Já myslel skutečných 25 papouchů, aby si dcera mohla kdykoliv koupit třeba nový iPhone a nebyla omezována nějakým trapným limitem, když už to nemůže platit elektronicky.
Mrkni na ucapa.eu, mají tam i muzeum JC. Je to vcelku malé, ale na jednodenní výlet, výšlap na rozhlednu Štěpánku, po malebném okolí a zakončit to v muzeu a restauraci, ideální.