Soudruhu Filipe, děkuji!

První článek vycházející v reedici je starší více než tři roky, ale možná je dnes aktuálnější než při svém prvním vydání.

Když vrhat vejce, tak betonová

Víš, kámo, znal jsem chlápka, který v roce 1948 křičel: Kontrarevolucionáře vykopat a komunisty na jejich místa! Zavřeli ho na doživotí. A víš proč? Protože to křičel na hřbitově. Tehdy naše země vstoupila do éry reálného socialismu.

Vlády se ujali lidé, kteří nevěřili nikomu a nejméně sobě. Zem řídili hlupáci, kteří se báli všech a nejvíce sebe. Nerozuměli hrdinům, oprátka byla jejich jediným argumentem. Na tomto režimu bylo pozitivní pouze to, že se v roce 1989 zhroutil. Mezitím však komunisté zničili tisíce životů. Od neděle si večer co večer díky dokumentům z cyklu Proces H připomínám, co nelze zapomenout.

Hele, brácho, komunistická ideologie zabila miliony a pokřivila charaktery přežívajících. Nesmíš se proto divit, že dvacet let po tom, co přežili klinickou smrt, bolševikům stále chybí soudnost, když si stěžují na vysílání dokumentu, který sami natočili a režírovali. Má ale vůbec smysl očekávat soudnost od někoho, kdo si své sídlo v ulici Politických vězňů vyzdobí rudými hvězdami?

Nezbývá tedy než Gottwaldovým pohrobkům alespoň poděkovat za připomenutí toho, jaké metody by používali, kdyby se znovu dostali k moci. Nezapomeň na to, až za pár hodin půjdeš k volbám.

A měj prosím ještě na paměti, že mezi červenou a oranžovou není velký rozdíl.

5 thoughts on “Soudruhu Filipe, děkuji!

  1. Jsou texty, které nestárnou,
    jsou texty z kterých mrazí.
    Buď utéct s plnou usárnou
    nebo ti do zad srp… vrazí.

    No, Laco, skvostné. Smekám.

  2. Věčné téma, opraš to zase za 3 roky a bude to možná ještě aktuálnější … pravda je taky to, že pro Ty, kteří čtou tento blog, je to téma s jednoznačnými závěry. Jen se obávám, že se to přesto jednou vrátí …

  3. Ahoj, jsou témata, která překonají i vrozené odpory a nechutě. Třeba tohle, který ukazuje, jak moc ti záleží na zemi ve který žiješ. Po debatách s blízkými, známými i přáteli jsem ale tenhle boj už vzdal, tenhle příspěvek budiž labutí píseň mých snah.

    Hned v úvodu musím napsat, že s tebou nesouhlasím – strašení komunismem je v současnosti něco jako zalézání pod postel při bouřce. I kdyby rudí vyhráli „všude“, maj šanci na návrat ke starejm pořádkům asi jako sněhová vločka v pekle. Pětka, která téhle zemi vládne, by jim rychle ukázala, kde je jejich místo…
    Skutečnej problém je někde jinde – v hlavách lidí. Dokáže si někdo představit, že s ním bydlí v paneláku rodina etnika. Je jich hodně, jsou navenek přátelští, dokáží krásně zpívat a slibovat. Pak se ti ale jeden den ztratí televize. Tušíš, kdo to udělal, ale nemáš důkazy, tak to necháš bejt. Pak se ti za tejden ztratí satelit a situace se opakuje. Když ti během měsíce zmizí lednička a pračka, už víš, kdo to udělal. A co uděláš? Jdeš za nima a dáš jim klíče od bytu, jestli by ti ho nepohlídali, protože jedeš na dovolenou…

    Zdá se tohle někomu absurdní? A přesto k tomu došlo – po desítce let okrádání šli lidi k volbám a znovu hodili hlas těm, kteří kradou a podvádí. A je jedno jestli volili ODS, Socdem nebo komunisty – všude se najdou desítky zlodějů, který strany kryjou. V září 2009 se komunista Dolejš provařil jako úplatkář a odstoupil z vedení. Letos opět jako místopředseda strany kandidoval do senátu a tisíce lidí ho podpořili. A podobný příklady lze najít v každý straně.

    Takže otázky století zní: Jak krátkou maj lidi paměť? Proč jsou lidi tak hloupí? Proč jdou jak ovce hodit svý klíče těm, co je okrádaj?

  4. Není třeba vodu stále mlýt. Svatá slova, chlapi! Těm, jenž tuto bibli stále nečtou, bude třeba zase násilím pravdu vtlouct. Neboť historie nám předčítá budoucnost bez barvy a s jasnými závěry. Jsme mimořádný živočišný druh, ve své podstatě nekonečně krásný a nekonečně pestrý. S tímto je však třeba počítat. Počítat v tom ohledu, že náš osud v této galaxii je stále nejasný a to rozhodně dříve, než nám léto u Jadranu bude zajišťovat červený trpaslík.

  5. Bohužel řada politiků mění mění reálnou politiku v žumpu, díky ní řada lidí může při volbách dát hlas straně, na jejíž způsob praktické politiky se za těch 20 let již (po)zapomnělo.

Napsat komentář: Petr Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *