Komiksy jsou pro děti. Těm svým jsi ukázal Čtyřlístek, shovívavě se s nimi díváš na všechny ty Supermany, Spidermany nebo Flashe. Batmana od Tima Burtona si ani nedokoukal. Pak ale přišel Christopher Nolan a jeho filmy.
Před pár lety si dal šanci snímku Batman začíná. Styl vyprávění, atmosféra filmu, charizmatický Christian Bale v hlavní roli a nadpozemská hudba Hanse Zimmera. Skvělý zážitek. Druhá část batmanovské trilogie Temný rytíř potvrdila rostoucí kvality Nolanových filmů a čtyři roky čekání na rozuzlení příběhu byly k nevydržení.
Finanční krize, zvyšující se sociální rozdíly, mravní bahno mocných. Zločinnost roste, podsvětí nabírá na síle, šíří se chaos, lidé stojí na kraji propasti. Situace je tížívá, ponurá a depresivní. Řeč není o současném stavu naší planety, ale o městě Gotham, které může zachránit jen Batman.
Ve filmu Temný rytíř povstal se netopýří muž na plátně objeví snad až po hodině. Ale pomalý rozjezd ti vůbec nevadí. Atmosféra se musí budovat. Není kam spěchat. Vychutnáváš si každou scénu, každý dialog, každý tón hudby. Máš čas se nadechnout. Těch několik akčních scén je totiž dechberoucích.
Třetí část trilogie se hodně odkazuje na první film a je dokonalým pojítkem mezi všemi Nolanovými snímky o Batmanovi. Snímek je řemeslně dokonalý, hýbe myslí, probouzí emoce a posouvá hranice kinematografie. Posledních pár minut předmětného filmu je dokonalým vrcholem celého dlouhého vyprávění.
Už teď víš, že to nejlepší tě teprve čeká. Až film Temný rytíř povstal uvidíš znovu.
Laco, já se už vycukal na Prométheovi – http://gti.blog.auto.cz/2012-06/prometheus/ avšak tys mě nyní dokonale natáh´. No vidím, že tomu neuteču. Mistrovskej textík. Jako vždy.
P.S. Jak to, žes na toho Promethea nezabral? Já tam u sebe čekal na tvojí reakci.
Díky za pochvalu textu, GTI.
Prometheus mě v kině minul. Nenalákal mě ani Tvůj výše zmíněný červnový textík. Ale teď si mě už opravdu nahlodal. V nejbližší době nejbližší kina film bohužel neuvádějí. Jakmile se objeví, půjdu. Jinak samozřejmě v TV.
GTI,
Promethea jsem viděl na tvůj popud a vůbec jsem si nepřipustil, že by se mi to nemohlo líbit.Vlastně tvůj dokonalej článek, reklama v médiích cukající nervama a projekce ve 3D byly takovej nápor, jak když jsi uprostřed předváděčky Zeptru. Bohužel pocit po shlédnutí byl trochu podobnej.Odešel jsi jen s lepším ešusem. Náboje na tak silný téma byly z velký části vystřílený do vzduchu. Asi to tak ale mělo být. Víc otázek než odpovědí. To bude ten hlavní důvod, proč půjdu na další párty 😉
Laco, přečetl jsem tolik recenzí. Jsou natolik protikladné, že nezbyde než jít sám a udělat si názor. Díky za tip, kterej bych od tebe v podstatě nečekal 😉
Tomíku, už několikrát jsem tě upozorňoval, že filmové recenze, které píše místní kronikář do Lipeneckých listů nejsou tím, co by mělo formovat tvůj filmový názor.
Pro začátek doporučuji stránku na ČSFD s odkazy na recenze publikované ve významných filmových magazínech.
A co je překvapivého na tom, že jsem šel na poslední Nolanův snímek? Tento režisér je pro mě nejlepším filmovým vypravěčem všech dob. Kromě batmanovské trilogie řadím ve své osobní filmové hitparádě velmi vysoko i jeho další filmy (například Dokonalý trik nebo Počátek).
Tomiku, mít rozporuplné pocity z Promethea je správné. O tom to je, o tom to být má. Je to jako celý vesmír. Milión otázek a milión odpovědí. Jenomže, kdo ty odpovědi zná?.. kdo je vůbec znát chce?…
„Můj“ Prometheus, to je ten článek na mém blogu, tam filosoficky jsem, a stejně jako ty půjdu na třetí seanci. Mimochodem, ten snímek na mém blogu, stáli jsme s dětma pod Vetřelcem (Rakousko, Graz) jak přikovaní k matce zemi snad půl hodiny. A já nad hlavou Vetřelce spatřil v nekonečný dálce něco zářivého, zářivějšího než slunce… Trvalo to pár sekund, pár světelných sekund…
GTI, moc dobře vím o čem mluvíš. S Promethem jsem ztratil poslední kinový doprovod. Přesto jsem přesvědčen, že pro to, co děláme,co vnímáme, existuje nějaký vyšší důvod. Všechno je jinak, než je nám vtloukáno. Než si myslím sám. Mohl bych to popsat na milion stran a stejně bych ty pocity jen obepisoval. To vnitřní pnutí, které mi podrývá víru, mě nikdy nenechá klidně usnout. Každou vteřinu dne tuším, že všechno je jinak…Mele se mi to hlavou stále dokola. To nevědění a jen pouhé tušení je doslova peklo.
Je těžké psát o těhle dvou dílech zaráz, ale musím…
Dnes jsem shlédl skutečný majstrštyk. Může za to Laco. Napíše pro změnu perfektní článek. A já?Už za pár chvil sedím, tentokrát už sám jak bulík, uprostřed technopředváděčky, které se může sotva dorovnat tým Jamse Bonda. Zkusme si na pár chvil představit, že skutečnou známkou spojení srdce a techniky jsou na téhle planetě jen tyto ikony: Lamborgini, Garmin a…Subaru. Přidejme k tomuto základu tu nejhlubší víru, cit a špetku tajemna. Pak přirozeným výsledkem je Temný rytíř. Ne, není to jen tuctový komiksový hrdina. Je to hrdina tvých dětí, hrdina otců a i jejich otců. Je to kalibr, který Ti doslova rve srdce zevnitř. Je to ta nejhlubší touha být alespoň na pár vteřin stejný chlapem, jako je on. Sedíš tam a jen cítíš jak v tobě roste síla. Síla cokoliv dokázat.
Dobře ty!
No tak tohle se ti povedlo! Doma kluci samozřejmě mají toho (před)posledního řytíře, a na toho nového zajdeme, to je jasné.
No já snad kvůli vám půjdu do kina. Jestli se po shlédnutí v mužích rodí síla něco dokázat, zajímá mne, co je to za sílu a zda a jaké to má účinky na ženy.