Tento blog mám rád především kvůli jeho návštěvníkům, resp. jeho komentátorům. Inteligentní, hraví a mají podobný okruh zájmů jako já. Není jich mnoho a o to jsou pro mne cennější. Jak je to tedy momentálně zde s těmi okruhy? Postupně….
Do zimy daleko, či-li lyže nechme ještě chvilku odpočívat. Cyklistiku jsme tu nedávno řešili. Lacovy úspěchy v oboru Rodina zde řešíme stále. Kulturu jakbysmet. No a co tu dlouho nebylo…no? No témíčko číslo jedna, téma všech témat, kde skloubíš vše do jednoho? Kdo napoví?… Ano ten pán támhle vlevo vzadu, tuším 1,88 m, ruce jako lopaty, vošlehanej větrem: Správně pane, máme tu zase auta!
Intermezzo: Kdyby se zde u někoho z návštěvníků projevil syndrom závisti, což absolutně nepředpokládám, tak doporučuji právě přestat číst.
Ano je to tak. Pořídil jsem do rodiny nový vůz. Co Vám budu vykládat? Zkrátka nadešel čas. Obě dcery potřebovaly něco, co by vyhovovalo jejich výchově a sportovnímu naturelu. Zároveň musela bejt použita prvotřídní technika. Zase to nesmělo bejt pro začátek moc drahý. Nejsem Boby Jůing, že. Výkon a rychlost by měly odpovídat jejich schopnostem a věku.
Jelikož jsou v tomto směru vychovávaný ryze z mužskýho podhledu, jednoznačně preferovaly zadek….teda jako zadní náhon. Odpružení by mělo bejt schopný přenést nepříjemný rázy a zároveň dostatečně tuhý pro sportovní zážitek. Kvalitní samosvěrnej diferák je samozřejmostí. Dojezd cca 45 min. Rozuměj, do školky a zpátky to musí stačit.
Dost jsem ocenil, že neprahly po zbytečný výbavě. Támhle další pán napovídá, ano ten, něco kolem třicítky, odpohledu sporťák. Cože, že jste z Nymburka?…ano Vy! Přesně! To jsou takový ty hovadiny, co Ti akorát zvyšují hmotnost auta a nakonec stojí jako samotnej auťák v základu.
Dobrá tedy. Dokonce šly tak daleko, že se vykašlaly na posilovače řízení, xenony, navigaci. Jo perfektní obutí a obří kola, tak tam zase jo. Co jsem bohužel oplakal já, bylo to, že si tam nedaly pořádnou muziku. Hele pocem. Dovedeš si to vůbec představit, že nemáš v autě alespoň na zadní sedačce ani jezevčíka píchlýho na autobaterku? No ty vole, to jsem fakt musel vydejchat.
Ale dobrá, jde jim především o zážitek z jízdy, a to zase oceňuju nade vše. Á támhle se hlásí někdo další… Ne pane, bohužel pro Vás pane, jestli máte pětičlenou rodinu to asi nebude. To víte, je to jen doudvéřák. Ale počkejte! Vlastně proč ne!? Zkuste to!
No a pak… Chtěl jsem ho pro jejich dobro v manuálu, alespoň dva stupně. Sice ani netuší co to je, ale jak říká jakejsi klasik: Naučit se hrát golf, vybírat popelnice a řídit automat můžeš začít v každém věku!
Včera jsem doma předal klíčky. Zapnul omezovač na 20 km/hod. Už jsou vomlácený nárazníky, vorvanej lak dveří, prostě auto vypadá akčně jak má vypadat v ruce blondýny…. Ááá to jsem asi přetáhl, támhle na mě místní dámy pískaj…ajajaj. Tak to prosím neberte osobně a odpusťte trochu toho silničního šovinismu! Věřím, že se s tím naučíte i Vy! Fakt je to zábava! 😉
Tady je tedy malá ukázka přírůstku v garáži:
Tomíku, jezevčík na baterku získává cenu za Štěk příspěvku. Teď už chybí jenom odkaz na osvědčený obchod a jdeme na to. Syn má narozeniny, načasoval jsi to skvěle. Pravda, dostal už v mírném předstihu králíčka, ale to je dárek pro holky. A Ježíšek je daleko, bůh ví kde. To už bych nevydržel.
Tak TNT určitě! Jednak bych klukovi dal příště spíš bobra no a pak ty modely RC modely jsou ke koupi nejlépe na inetu. Ne jako já, že jsem to sháněl hodinu předem a běžel do prvního obchodu. Rozhodně si vybereš. Už teď koukám po čtyrkolce 😉
Pěkný – pěkný – pěkný. Jezevčík je slogan kvartálu, normálně jsem při čtení vyštěk´. Zabava samo parádní, no jo, ale ty máš dvě holky, tak v nich spíš podporuj ženskost. S autíčkem si můžeš hrát po nocích ty, ne?
My šli s klukama do Carrery. Ovšem žádný komplet, poctivě nakombinovaná serva, motorek, vlastní barva. Karoserie je od Tymiya. Když jsme to kdysi zkoušeli na parkovišti u Benediktu, carrera předjela kluka na mopedu 😀
No… Tomiku, parádní textík, palec hore.
GTI, asi mi to nebudeš věřit, ale tohle skutečně nebyl můj nápad. Klárka si ho dlouho přála. Stejně jako se mnou hrát na bicí. Jinak na ženskost mají maminku 😉 Pro mě je důležitý udělat z nich ženský pro chlapa.
Jinak jak jsem nazančil, na to rozmlácení to bude pro začátek stačit. Samozřejmě přesně vim, o čem mluvíš. Už jsem očumoval ti nádherný tahače…O tomhle se mi jako klukovi zdálo leda před Tuzexem před Grandhotelem Moskva 🙁 Do dneška tam mám na skle obtisklej ksicht 😉
Tak tohle se líbí i mně.
Jako malá jsem s tím jezdila (no dobře…zas tak malá ne…..tak střední). No ano, nevím odkud se to u nás vzalo, ale za totáče jsme jezdili. Na značky já nikdy nebyla, ale byl to bílý model, dvoudvéřák, s parádním křídlem na zadku a v klidu odpočíval na lakovaném dřevěném podstavci. Tenkrát mi chvíli trvalo pochopit přehazovat levou a pravou a taky modely neměly vychytávky jako dneska, tak to nebyla taková parádní jízda. Dnes bych se vyřádila. Jen škoda, že moje děti to nějak netáhne. Pokus byl…podstrčený dárek synátorovi…jenže rychlý rozjezd proti stěně…a byl konec. Nestihla jsem si zajezdit ani já.
V záchvatu nadšení jsem zapomněla….skvěle napsáno, Tomíku. Chytlo to a nepustilo. 🙂
Děkuji Jean! Když jsem klíčky předal, projevil jsem se jako klasickej hysterik typu „bacha, dyk to rozmlátíš! :-(“ . Nakonec jsem s tim několikrát mrskl o obrubník i já a řekl jsem si, že to holt nějak dlouho vydrží. V tomhle kontextu jsem se musel v duši pousmát při vzpomínce na diskuzi s prodejcem: „…a pane, kolikrát se dá baterka nabít?… Cože? Jen třistakrát?!!!“ 😀
Ááá…takže vorvanej lak dveří nebyl důsledek blonďaté slečny, drahý silniční šovinisto 😀
Jo Jeanne, tohle je prostě ze života. Čím víc člověk druhýmu radí, jak má dávat na cokoliv pozor, tak nakonec největší zářez udělá sám 🙂
Tesat do obrubníku. Souhlasím, znám.