Navíc před ministerským úředníkemPřed osmi lety jsem založil fotbalový klub FC DeBakl a od té doby pravidelně hrajeme Chomutovskou ligu malého fotbalu. Koncem loňského roku jsme se rozhodli, že náš klub necháme registrovat jako sdružení u Ministerstva vnitra, kam stačí poslat stanovy klubu.

Od jistého spřáteleného týmu jsme dostali jejich stanovy v elektronické podobě, zaměnili název jejich klubu za náš a ve dvou kopiích poslali ministerským úředníkům. Dnes jsem s jedním z nich mluvil telefonicky. Byly mi vytýkány nesrovnalosti v zaslaných stanovách a já si připadal jako hlupák. Oprávněně. Stanovy jsou psány jazykem a stylem, kterému nerozumím, a proto jsem jim příliš pozornosti nevěnoval.

Úřednici ani tak nevadilo, že se musí neustále potýkat s chybami, které se spolu se vzorem kopírují, a tak se opakují snad v každé podobné žádosti (například místo „členské základny“ se prý stále objevuje „členské základy“), ale už jí rozčílilo, že některé věty vůbec nedávaly smysl.

Jenže copak můžete ministerskému úředníkovi rozhodujícímu o (ne)přijetí registrace říci, že jste čtení stanov skončili u jednoho z prvních odstavců tvořeného touto větou „Posláním klubu je vést své členy a ostatní účastníky tělovýchovného procesu v FC DeBakl Chomutov k dodržování základních etických, estetických a mravních pravidel, umožnit jim širokou informovanost v oblasti tělesné kultury a kultury vůbec“?