Místo pro romantické duše?Před pár dny jsem v Lidových novinách narazil na článek Jsme proti paneláku zaujatí, ve kterém mě zaujala tato pasáž:
Fasáda panelového domu naproti, s lodžiemi jedna jako druhá, připomíná vám snad kotce pro králíky? Kdepak! Je to včelí plástev, v jejíchž buňkách se co chvíli objeví život – tam někdo věší prádlo, naproti si zase někdo vyšel na balkon zakouřit, zatímco támhle se vyhřívá pes… A večer – obdélník domu se postupně pokrývá zářící mozaikou světel, která zanedlouho naberou modravý odstín, aby potom jeden bod za druhým odumíraly. Přitom ten pocit sounáležitosti s ostatními není daleko pocitu při pohledu na hvězdnou oblohu.
Navrhuji umístit desku s tímto textem ke vchodu každého paneláku. Jsem zvědav, jak dlouho ji sprejeři nechají bez povšimnutí.
to napsal nějaký proletářský buzerant. střílet to
Komunistický seriálJe fakt, že jsem si při čtení tohoto odstavce vzpomněl na seriál o socialistickém soužití v paneláku s názvem Dnes v jednom domě. Myslím že Martin Růžek tehdy podobně poeticky uvedl první díl: "Dům na sídlišti Sojčí vrch, zatím bez dějin a bez paměti, čeká už netrpělivě na lidi, kteří zítra začnou psát jeho historii"
pro zwíře: spíš bych to viděl na salónního komunistu, než na proletáře, protože ten v tom nemusí bydlet. proto může psát takovýhle kidy.
Zajímalo by mě, kde žije autor téhle agitky. Pokud v paneláku, může to třeba i "myslet upřímně"…
Nemam s tim problemTen uryvek je vazne hroznej, ale ja osobne s bydlenim v panelaku nemam nejmensi problem. Nevidim v tom rozdil proti klasickemu cinzaku… ;o)