Budeme ovládat počítače hlasem?Na webu DSL.cz včera vyšel hezky napsaný článek o tom, proč nemá smysl dávat do školních osnov výuku psaní deseti prsty. Že prý se stejně za pár let budou počítače ovládat hlasem. V závěru článku jeho autor píše o tom, že nejvyšší verze softwaru pro rozpoznávání hlasu budou umět také nabízet alternativy za tvary, které vyhodnotí jako nekorektní, tak jak to dnes běžně dělá třeba Word. Takže když pod parou nadiktujete do e-mailu s adresou svého šéfa: Ty už mě ale vážně neser, ty hajzle, texťák to rovnou opraví na Přeji vám hezký večer, pane řediteli.
To mi připomnělo ten starý, ale stále dobrý vtip:
Potkají se dva známí.
— Jak se vede?
— Ále, budu se rozvádět
— A proč?
— Ráno jsem se u snídaně přeřekl. Chtěl jsem říct Miláčku, mohla bys mi, prosím Tě, uvařit kávu? A místo toho jsem řekl Ty krávo stará, posrala jsi mi celý život.
Řekl bych, že se najde dost situací, kdy je psaní pohodlnější než diktování hlasem, takže hlasové ovládáí nevidím jako samospasitelný, mně by se nechtělo do compu celý den něcu hučet…
autor je mierne povedane idealista a fantasta. Technicky nie sme na tom zle, ale s analyzou reci a jej strojovym vyhodnocovanim sme na tom nadmieru zle.
V dobe, ked sme akotak zvladli zapinanie svetiel tlieskanim to vyznieva doslova utopisticky 😉
Ak by som mal spekulovat, tak skor dojde k zruseniu mysi k ovladaniu sipky na nieco viac integrovane v tele – napr. ovladanie pohybom svalov (jedno ci v oku alebo v ramene).
Za momentalneho stavu vypoctovej techniky by ovladanie hlasom skor stazilo situaciu 😉
david to povedal trefnejsie ako ja 😉 predstavte si kancelariu s 20 ludmi a kazdy huci do kompu, zaroven do komunikatora a este na neho huci sef 😉
jednostranná komunikaceJá už si s počítačem občas povídám. A jsem rád, že mě zatím nemůže poslat tam kam já jeho 😉
2030+Shodou okolností se v dané oblasti pohybuji a můžu jen potvrdit, že pokud bychom chtěli počítači plynule diktovat bez předchozího naučení slov – je záležitost minimálně patnácti let.
Pokud bychom uvažovali i češtinu, jakožto jayzk zrádný a plný výjimek, tak si rovnou připočtěte dalších pět až deset let.
Mnohem reálnější možnost ovládání počítače je pomocí nervových sond, což už je věc odzkoušená a fungující – avšak ne každý si nechá navrtat sondy do mozku – než k tomu někdo (ve větším měřítku) svolí, bude to dalších třicet let.
Takže jak koukám na svoje spolužáky, klepající do klávesnice co minuta to slovo, opravdu bych výuku psaní všemi deseti řádně zavedl.
Sám píši sice občas všemi deseti, ale s chybným prstokladem, takže bych tu možnost také sám uvítal 😉
Tento komentář píši všemi prsty a přitom se nemusím dívat na prsty, takže každý překlep na monitoru hned uvidím – naučili mě to loni ve škole a jsem jim za to nesmírně vděčný.
Děsí mě představa, že bych například diktoval svému počítači několikastránkový referát. Řekl bych, že je to velmi únavné. Když k tomu připočtu informace z předchozích komentářů, mám pocit, že autor zmiňovaného článku asi nad tématem moc nepřemýšlel. Sice jsem to nečetl, ale ta myšlenka mi připadá jako pěkná blbost. Psaní všemi deseti je velmi užitečná věc a půl roku (někdy méně, někdy déle) stojí za to se tuto dovednost naučit. I kdyby se mohlo „mluvit“ s počítačem třeba za pět let. Nemyslím, že by mohlo diktování psaní nahradit, uvidíme.
Co nedávat do školních osnov?V diktovacích programech je za posledních pár let vidět velký pokrok, ale nemůže se to uchytit, dokud počítač nebude „rozumět“ tomu, co má psát. Normální člověk totiž neumí diktovat souvisle, můžete si to vyzkoušet tak, že zkusíte něco nadiktovat diktafonu a přepsat včetně všech přeřeknutí, opakování a dalších „vad řeči“…
Co se ale už dnes příliš nepoužívá a na školách AFAIK stále vyučuje, je psaní psacím písmem. Když už něco nedávat do školních osnov (nebo aspoň ne mezi jeden z nejdůležitějších předmětů), hlasuju pro „krasopis“.