Mexická restaurace s českou obsluhou
Už je to více než dva a půl roku, co jsem psal o chomutovské restauraci Pepe Lopez poprvé. Bylo to krátce po jejím otevření. Od té doby jsem byl v „Mexiku“ několikrát, ale nikdy jsem tam nepotkal stejnou obsluhu jako při předchozí návštěvě. Myslím, že také příště mě bude obsluhovat někdo jiný. Ale začněme pěkně od začátku.
V čase našeho příchodu, kdy do páteční půlnoci zbývalo ještě celých pět hodin, bylo obsazeno jen pár stolů, ale rezervace na zbývajících dávaly jasně najevo, že Aztékové večeří až dlouho po slunce západu. Proto jsem začal zvolna a jako předkrm si objednal Molettes (59 Kč). Opečená bageta s fazolemi, sýrem a salsou byla sytá a ve většině tuzemských rodin by hravě zastala roli hlavního večerního chodu. Možná s ní měl kuchař hodně práce nebo zaspala obsluha, každopádně předkrm mi byl donesen až řádnou chvíli poté, co byly ostatním spolustolovníkům přineseny polévky.
Než jsem se tak stačil s bagetou popasovat, přistál mi na stole talíř s Burrito Tex-Mex (123 Kč). Na toho večera ojedinělou rychlost obsluhy jsem tedy doplatil tím, že tortilly plněné kuřecím masem, sýrem, kysanou smetanou a cibulí jsem ochutnal v době, kdy studená smetana byla nejteplejší částí pokrmu. Porce navíc obsahovala takové množství cibule, že s jejím spořádáním by měla problémy i parta ukrajinských zedníků, kteří by ji ovšem na rozdíl ode mě mohli zapíjet pivem. Více než čtvrt hodiny totiž přede mnou zcela bez povšimnutí obsluhy stál prázdný půllitr.
Zklamání však nemělo jméno Staropramen, ale Plantain Con Ron (65 Kč). Zákusek totiž oproti předpokladům netvořily zapečené banány s rumem, pomerančovou šťávou, mandlemi a čokoládou, ale páreček podélně rozkrojených banánů politých něčím ne nepodobným pribináčku. A k tomu se pivo opravdu nehodí. To si asi uvědomil i páreček mladých kůzlátek, který oblečen v dres jisté značky destilátu s oblibou podávaného s tonikem přispěchal s nabídkou ochutnávky zdarma. Ochutnávky koktejlu, pochopitelně.
Což bylo ovšem stále lepší, než kdyby právě probíhala Tequila party, které jsem se v Pepe Lopez kdysi zúčastnil. To bych asi teď neměl žaludek na psaní o jídle.
zajímavéJe to zajímavé, ale u nás v MB je restaurace, která by té tvoji jako z oka vypadla: chaos, nepříjemný servírky (číšníci), jídlo rozporuplné a ceny závratné.
Ačkoliv tam bývá poloprázdno, restaurace ne a ne zkrachovat – jen se mění personál…
Z čeho podobné podniky žijí?
Ve středu jsem byl v Chomutovském Don Diegu a musím říct, že plná spokojenost 😉
V Pepe Lopez jsem byl dvakrát (loni?) a něco mi říkalo se tam neobjevovat potřetí 😉
to Petr K.… sis to blbě přebral; LACO zas tak nespokojenej nevypadal. Ta chybná synchronizace chodů mu nevadila – má totiž bezedné útroby (či v zádech díru ???) a vše ve stanoveném limitu spotřeboval. …. a dávat si zapečené banány (ty „čikity“) v MEX není standard; od toho máme cukrárny (to je úlet tvůrce lístku).
to LACO… hele brácho, to sis nějak špatně zapamatoval. Z blízkých zdrojů vím, že předkrm ti byl donešen současně s hlavním chodem tvým spolustolovníků, tedy nikoliv s polévkou spolustolovníků, jak jsi koneckonců chybně uvedl ve svém příspěvku (a to nebyla T_párty !!!).
nad rámec příspěvkučau geteíčko, včera jsem viděl live novou imprezu (nějak jsem zaspal); k mému překvapení, v negativním slova smyslu, vypadá jako domodelovaná KIA CEE´D; jaká u tebe ???
to PETR K.MB = Mladá Boleslav ???
2 mart8jj, mladá boleslav…
to PETR K.tak to premyslim ktera.. jsem z mb, ale asi jsem tam nebyl 🙂
Byla jsem tam asi před měsícem ve složení 6 lidí..slovy šesti a na jídlo jsme čekali kolem 1,5 hod. Buď už mě tam víckrát neuvidí nebo vím, že musím na oběd do Pepe Lopez chodit najedená..
2 mart8Pizzeria v mládežnický:
http://www.mapy.cz/#x=134223328@y=137173296@z=16@mm=ZP
Pro LangustuImprezu jsem zatím viděl jen na snímku. No, „impreza“ to není 🙂 to bych viděl jako hlavní problém – absence bezrámových skel, absence klasické karoserie, absence tvrdého podvozku. Bohužel ta tunerská zadní světla, to je také rána do vazu… takže si tak nějak ani neumím představit zájemce. Uvidíme co na to trh.
SEDM STATEČNÝCHMy, co jsme viděli tenhle kultovní biják víme, jak těžké je uklohnit jedno dobrý mexický jídlo. Vedle toho, naštěstí není jen Chomutov (promiň Laco) ;-)… Občas vjíždím na náměstí z té čtyřproudé silnice a po 20 metrech registruji vpravo nějakou mex restauraci. To je ta, o které píšeš?
My chodíme do Pepe Lopez na obědy, ale jen v úterý, kdy je knihovna zavřená a můžeme si dovolit trochu se zdržet. Jídlo mi tam chutná, taky je to změna, protože si pořád dáváme nějaké hotovky… No, ale nutno říct, že jsem dřív tu mexickou kuchyni fakt nemohla, ale nějak jsem se adaptovala na tom výletu v Arizoně… i když, je fakt, že mně prostě chutná všechno… :))) Tak si taky Laco zaleť do „jůesej“ ať máš ňáký srovnání 🙂
[1] No, Petře, tak Pepe Lopez nevypadá jako pračka peněz. Mají plno, ceny přiměřené, ale personál je problém. Ostatně jako u mnoha jiných restaurací, kde je sice dobrá kuchyně, ale špatný obsluhující personál dokáže dobrý dojem vygumovat.
[2] Don Diego — díky za inspiraci, tam jsem už dlouho nebyl, vyzkouším.
[3] Souhlas, zapečené banány byla jednoznačně špatná volba.
[4] Hádal bych se, ale budu ctít pravidlo, že v případě sporu má pravdu ten, kdo pil nealkoholické pivo.
[9] Měl jsem Evičko zaručené informace, že Pepe Lopez je plný hezkých holek. V pátek večer to tak však rozhodně nebylo. Díky Tvému komentáři teď vím, že ty avizované hezké holky tam přeci jen chodí. Ale na oběd.
[12] Ano, přesně o té jsem psal. Budu teď chvíli přemýšlet o důvodech Tvých cest na chomutovské náměstí.
[13] Do USA na mexické jídlo zaletím, slibuji. Jen nevím, zda mi na to bude stačit pauza na oběd či tam budu muset zůstat i na večeři.
to LACONo… vlastně mám to náměstí moc rád. Občas zajdu hned u vjezdu vpravo do té bagetérie na snídani, objednám presso, bagetu a tři kostičky másla, posadím se do rohu u okna, hned vedle fantomase a dívám se naproti na ty skvostné černobílé snímky z Paříže… na jednom z nich je zachycená stará paní, jak veze v metru nějakou stojací lampu, skvostné, a pak je tam jeden s dámou co má velká prsa, nádhernej snímek. Občas, svítí-li slunce, se také posadím u kašny na lavičku a jen tak očima lelkuji… a než vzalo za své Audio (původně v podloubí někde tam, kde je Provazník) odjížděl jsem celá davadesátá léta vždy obtěžkán, tu Zeppelin, tu Floyd… vždyť jsem po revoluci žil sen snů… koupit si, co chci… ne, co mi dovolili komouši, no a občas vejdu do prodejny čajů/knih tam tuším v Ruské ulici a opojen vůní bylinek koupu se ve stránkách knih… Mimochodem, roky jsem jezdil tam nad náměstí, vždy v sobotu ráno, pro rohlíky do francouzské pekárny. Byla to snad první soukromá pekárně ve svobodné republice… ještě mám na patře chuť těch rohlíků. Jo, Chomutov…
SEVEROČESKÝ PATRIOTAno, GTI, na bagetérii jsem Tě tipoval. Budu se tam muset vypravit. A ne kvůli té paní s velkými prsy. Ale právě pro tu vůni, kterou mě dlouhé roky lákala Tebou zmiňovaná francouzská pekárna. Počátkem devadesátých let byla totiž ona tou malou chomutovskou výlohou do svobody. Nepřeberné množství pečiva všemožných chutí, vůně se linula široko daleko a když jsem se jednou vracel z nějakého nočního tahu, nad ránem jsem přímo z okénka nafasoval čerstvé a voňavé rohlíky.
Tvůj popis chomutovského náměstí je přesný. Je posledním ostrůvkem historie v té naší krásné hnědouhelné pánvi. Mostecký „Plecháč“ ztratil svoji naději jsa právě zastavován obchodním komplexem, náměstí v Litvínově se rozpadá pod nohama. Chomutovští neví co mají.
to LacoPřesně. Až se tam vypravíš, ta prsa tě osloví… 😉 Mimochodem, zavedl jsem tam takovou (logickou) praxi. Ta máslíčka musí být v mrazáku, jinak se roztékají v tom košíčku na pultě, takže ber jen z mrazáku… a presso a bageta… to je zážitek jak na Montmartru. Také jim vytýkám, že nehrají chansony, to je jediný kaz.
P.S. Prosím tě, jak se píší ty hranaté závorky?
KŘUPAVÁ INSPIRACENaladil si mě. Brzy se jistě v bageterii objevím. Snídaně tam v mém případě nehrozí, ale odpolední svačinka je reálná možnost.
Levou hranatou závorku píšu tak, že podržím ALT (Alt Gr) napravo od mezerníku a stisknu klávesu malého ú. Pravá je hned vedle. Ale nevím jakou máš klávesnici, takže se to u Tebe může lišit. Nebo závorky můžeš vložit přes Mapu znaků (Start -> Všechny programy -> Příslušenství) či jednoduše zkopírovat přes schránku (CTRL+C, CTRL+V) přímo ze stránek blogu.
Závorka[18] No, snad to půjde, musím to ale psát přes to kopírování, přes „alt“ mi to nefunguje.
S tragickou obsluhou (dle mého nejtragičtější ze všech slušnějších restauračních zařízení v Chomutově a okolí) v Pepe Lopez musím souhlasit – vždycky, když tam jsem, mám chuť vyplnit ten jejich anketní lístek a nasázet těm tragédům pětku s vykřičníkem, ale bohužel to vždycky ztroskotá na tom, že u sebe nemám pero a je mi poněkud trapné si za tímto účelem půjčovat propisku právě od obsluhy 😉 Když mám chuť na mexickou kuchyni, jdu radši do Don Diega – vaří tam stejně dobře a obsluha se na mě – světe div se – dokonce usmívá.
S chvalozpěvy na bagetku rovněž souhlasím – to je něco, co mi v Praze velmi chybí a co jsem ani za tři roky žádnou náhradu nenašla. Kam se hrabe Paneria, Crocodille Boulevard nebo Subway…
to AméDalší body pro Don Diega a Bagetérii na náměstí. Alespoň vím, kam půjdeme příště.
?Nevím, kam chodíte na tyto informace, avšak co já vím, tak se v PepeLopez, kam chodím docela dost často, střídají 2 šichty po dlouhém a krátkém týdnu jako všude jinde. Nahoře i ve sklepení. Obsluha mi vždy přišla příjemná a že mi stojí prázdná sklenička na stolu? Snad se neposeru ne, nesedím tam přeci jenom JÁ! Jinak co si objednáš za pití k „banánu s pribiňákem“ (který je mimochodem pokud vím v tuhém stavu, tudíž jím nic nemohlo být polité), je pouze Tvojí volbou a dej si k tomu třeba tequilu, správná obsluha Ti nebude odmluvat, jelikož „Náš host, náš pán!“… Jinak na ostatní připomínky leží na každém stole štůsek papírů s anketkou, která je slosovatelná, tudíž i za své pérování můžeš vyhrát!
To je asi tak vše co jsem měla na srdci, takže Arivederci…:)