Jak málo stačí k dětské radosti

Proč nevycouvávat z jednosměrkyKaždé ráno vozím Klárku do školky. Abych nemusel objíždět pár bloků, těch několik metrů z naší jednosměrky vycouvávám. Dnes se však blížila nějaká auta, a protože skrze zamrzlá okna nebylo příliš vidět, nechtěl jsem riskovat a do školky jsme tedy vyrazili oklikou.

„Jé, to jsem ráda tatínku, že to dneska objíždíme,“ ozvala se ze zadního sedadla Klárka, „aspoň s tebou můžu bejt dýl.“

Asi bych měl začít chodit z práce dřív…

8 thoughts on “Jak málo stačí k dětské radosti

  1. Ale Bali……věnuji se Klárce stejně jako průměrný rodič v této zemi, jen mě má moc ráda 😉

  2. to si myslíš ty a průměrný rodič v této zemi, Klárka ti to v dospělosti spočítá – zkušenosti starších a pokročilých kolegů. I já občas vyčtu něco rodičům z dětství a oni se mnou polemizují, že to mysleli dobře.

  3. Výchova dívek v čecháchKolik rodičů vodí denně své dítě do školky, pravidelně navštěvuje jejich veřejná vystoupení a školní besídky, odváží na kroužky, do omrzení s nimi hraje pexeso a čte jim před spaním pohádky?

  4. snad jednou..Kdyby aspoň 1% rodičů v ČR bylo alespoň takový rodič jako Ty, bylo by to fajn. A třeba by ubylo do budoucnosti nevraživosti mezi lidma.
    Doufám, že až to přijde, budu táta jako Ty 😉
    A že jsi v práci víc než doma? Někdo ty peníze domů přinést musí.. 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *