Mám o důvod víc
Paní Haně jsem se omluvil, ale zatím jde o jediné levné DVD, které jsem si pustil. A to jsem si jich koupil dalších pět, možná i čtyři. Leží doma měsíce, možná i týdny. Před časem jsem si například koupil dva tituly z tvorby Divadla Járy Cimrmana. Hry Posel z Liptákova a Lijavec. O víkendu jsem se rozhodl dát šanci hře s opravdovým deštěm a posadil se s Klárkou před televizi. Obrázků jsme se nedočkali, nosič obsahoval pouze zvukovou stopu.
Je laciné kupovat si laciná DVD. Zvláště pak, jsou-li to jen obyčejná CD.
No…On se člověk musí podívat, co tam je za logo, že:) Jestli CD nebo DVD (koho by to ale napadlo…), abych ti ale udělal radost – taky jsem naletěl;) Ale vzal jsem to sportovně:)
To už říkal Konfucius… Je těžké najít černou kočku v temné místnosti. Zvláště pak, když tam není. 😉
levná DVDProč se omlouvat? Já si třeba ty DVD a filmy na jiných médiích syslím na horší časy. Až nám po instalaci servispeků zčernaj počítače (říkali to prej na nově), DRM bude i piskle od kečupu a OSA bude monitorovat i koupelny – pak si vlezu do svý pracovny a na „starým“ kompu si přehraju všechny ty nesmrtelný fláky…
36 komnat shaolinu, komando, americký ninja, karate tiger 1, karate tiger 2, karate tiger 4… to bude jízda 😀
btw – já se nachytal u vodníka čepečka. Otázkou pouze zůstává, zda je „nachytal“ to správné slovo, když je vlevo dole logo CD Audio a centimetrovými písmeny vypráví Josef Dvořák…
CDTaky jsem se nachytal. Tedy ptal jsem se a prodavačka potvrdila, že je to DVD. Teprve u nás doma v Glóbusu mě upozornili, že to DVD je CD.
STÁLE VE STŘEHU[3] Poučil jsem se. Předevčírem jsem byl Markétou upozorněn, že na DVD vyšla pohádka O zvědavém štěňátku, což je oblíbena kniha našeho mladýho. Našel jsem zmíněný titul v Globusu, ale raději si dobře prohlédl obal. Ušetřil jsem, neboť si myslím, že pohádku dokáži Adamovi přečíst lépe než Veronika Žilková.
[4] Já bych zkousl Cimrmany i na audio CD, kdybych ovšem před pár měsíci od Ježíška nedostal komplet her DJC na 14 CD.
čtený pohádky[5]Já bych tyhle čtený pohádky nezavrhoval. Když byl Tom o vánocích nemocnej (a my s ním) poslouchal tyhle pohádky hodiny.
Z koukání ho bolely oči a mě i manželku bolelo v krku tak že jsme jen šeptali. Od tý doby kupuju i audiopohádky…
zavrhovat či nezavrhovat?dnes třeba měl vyjít nebo vyjde mikrokosmos ..
některé věci kupuju i když už jsou vypálené nebo i koupené na vhs, ale nahrazuju to hezčím provedením.
někde mám origoš a pak to za rok vyjde v trafice, se nepo..
ale čtené cd nemusím, buď knížku, nebo známý obraz. ale předčítání cizím tempem a cizím stylem mi děsně vadí.
to LacoNo jo, já vždycky říkám „nehledám nejlevnější věci, hledám optimální poměr cena / výkon“. Snad i díky tomu se mi koupit DVD bez obrázků zatím nepodařilo. Jestli Ty jsi Laco zase nenašel nějakou nečekaně výhodnou akční nabídku:-).
Předčítané povídky bych já osobně jako línější část populace rozhodně nezavrhoval. Před nedávnem jsem si zapnul nedělní rádiovou pohádku a musím říct, že je to úplně jiný zážitek, než totéž v televizním podání. Neříkám lepší ani horší, ale fakt úplně jiný a pro mě dobrý. A třeba takové čtené pohádky v autě můj synek vyloženě miluje. Já sám jsem už dostal na CéDu i čtenou knížku a líbila se mi, je to takové lehce přístupné a stravitelné pro všechny – možná se tm pasuji do role menšího inteligenta než je třeba Laco, ale i takoví lidé mají právo na život:-) a skoro bych řekl, že jsme na této planetě ve většině. Takže za sebe čtené věci na CD / DVD rozhodně nezavrhuji.
Lacoa ono to na těch Poslech není napsáno, že je to CD? Třeba k Pražskému deníku vychází už měsíc Grossmann a Šimek, všechny povídky, má toho být celkem 7 kusů a taky jsou to CD, ale je to tam napsané tedy a stojí 39, oproti většině DVDček za 48 a tak:-)
Já tyhle , říkejme tomu disky, kupuju když narazím na něco mimořádného, třeba včera jsem si koupila Smrt krásných srnců, no to se nedalo nekoupit:-), ovšem když jsem se s tím vytasila doma, dozvěděla jsem se, že už to máme, což já nevím, když na filmy nekoukám:-)))
POZDĚVšechno je to pozdě. Koukám do výlohy – BLUE Efect… záznam posledních dvou století. Já, kterej na tom vyrost´a kterej Hladíkovu kytaru a zejména jeho prsty řadím po bok Gilmoura… se zdráhám to koupit. Sakra, vždyť já bych se tak pasoval mezi milovníky filmů pro pamětníky… Tedy je pozdě. Na všechno je pozdě. Pokud byla v jisté době jistá generace uznačována za „ztracebnou“ genrace postkomunistická je generací „upozděnou“.
Jasně, koupil jsem teď živák od Mullera… s americkejma muzikantama co si na muzikanty nemusej hrát, oni prostě jen hrají… kdo to neslyšel ať poslechne „americkou“ verzi jinak samozřejmě fantastickejch Mullerovo songů…
Poslech CD pohádek. Laco, já u toho čtení (jedem akorát dvanáctou knížku Mašinky Tomáš) jedu (abych zaujal) multimediálně :-)) Mám v levaččce píšťalku a když čteme, že Tomáš zahoukal, houkám… no, fantastický. Vedle toho, je přímo nutné „nutit“ děti poslouchat pohádky čtené lidmi, co umí vyslovovat. A pak… poslech pohádky z CD(na rozdíl od videa) nutí děti k představivosti. Tedy nezavrhujme profesionálně nahraná CD s pohádkami. Vedle toho, pískej co to dá.
Samo, že měním hlasy, vkládám do textu (trochu) sprostá slova… prostě, uklouznout po bahně, to není vono. A když to čteme podruhé a já tam to bahno nechám, to je voheň na střeše…
Nekoupil jsem si ani Povídky Š+G. Jednak proto, že je umím nazpamět, jednak proto, že když někde řeknu – „co mi dá maminka do nůše to sním,“ nikdo kolem se nesměje…
Je pozdě, na všechno je pozdě. Ještě, že mi zbyl Čulibrk… Jak sebou někde fláknu, sklízím úspěch.
HegerkaS paní Hegerovou je lépe vidět se naživo. Tomu se žádné DVD nevyrovná.
Asi před pěti lety jsem si u pokladny koupil „levné CD“ s nápisem Best Of Sting. Ano vzdáleně to Stinga připomínalo, ale celá zvuková stopa byla nahrána na jakési dětské klávesy, znělo to jako hudba do oddělení zeleniny. Od té doby si kupuju disky už jen přes internet, je to paradoxně bezpečnější než naletěť ve fontě na nějaký ten obal.
PROČ NEKUPOVAT LEVNÉ RADY OD JAKUBA[11] S Jakubem je lépe vidět se naživo. Tomu se žádný hloupý komentář nevyrovná.
LEVNÝ JAKUBNo jo, ale kde bereš, Laco, tu jistotu, že sice píše hloupé komentáře (teď jsi možná až nedůvodně tvrdý), ale naživo je to Bělohradský?
Já bych zde Laco použil ono známé – Levná rada, to je drahá koupě…
O zvědavém štěňátku[9]: „myslím, že pohádku dokáži Adamovi přečíst lépe než Veronika Žilková.“
To je možné, ale určitě nedokážeš zaštěkat tak, jako Libuška Šafránková!
(viz www – máme doma a mohu doporučit)
Samozřejmě jsem si neprohlédla všechna levná CD/DVD která vychází, ale co jsem se tak setkala, tak vždy byla zřetelně popsána, zda-li se jedná o hýbací obrázky, nebo o pouhou zvukovou stopu.
A dále, já osobně považuji fakt, že jmenované hry jsou „pouze“ zvukové za pozitivum, ke koukání na DVD bych se asi nikdy nedostala.
A Zvědavé štěňátko je bezva, udělala jsem si z toho mp3jky a nosím ho do práce (to to pak vypadá:-).
Na čtené věci jsem zvyklá, jako dětem nám máma pouštěla gramodesky s Werichovými pohádkami čtenými Werichem, později jsem poslouchala záznamy Šimka a Grossmana. Televizi jsme neměli.
A když jsem dělala brigádu, u které nebylo nijak zvlášť přemýšlet, tak jsem poslouchala Harryho Pottera nebo Stopařova průvodce v originále; v podstatě jsem se takhle naučila rozumět mluvené angličtině.
Nehledě na to, že když si třeba u žehlení nebo šití pustíte zábavičku s obrazovým vjemem, tak snadno přijdete k úhoně.
Shrnuto a podtrženo, čtené knížky nebo audio záznamy her jsou bezva, a videofilní občané by si měli uvědomit, že existují i jinak zaměření občané, a nepovažovat každý levný disk za DVD.
Nejsem tak bohaty…abych si mohl kupovat levne vjeci.