Zdál se mi sen. Dlouhý sen. S pevně strukturovaným příběhem. Když jsem se ráno vzbudil, pamatoval jsem si každý detail. Každou situaci. Každý ohyb děje. Byla to nádhera.
Celý den jsem měl sen stále ve své mysli. Byl jsem jím tak zaujatý, že jsem si znovu a znovu vybavoval každý jeho moment. Ráno, dopoledne i večer. Celý den jsem prakticky nemyslel na nic jiného.
Další den jsem potkal člověka, kterému jsem začal vyprávět obsah svého snu. Po chvíli mě přerušil a sám pokračoval. Znal obsah mého snu stejně dobře jako já. Celý příběh. Pamatoval si každý detail. Každou situaci. Každý ohyb děje.
Bylo to neuvěřitelné. Uvědomil jsem si, že to nemůže být náhoda. Někdo našel způsob, jak ovlivňovat naše životy prostřednictvím snů. Někdo našel způsob, jak nám prostřednictvím snů vnuknout myšlenky.
Pak jsem se probudil. Christopher Nolan by měl radost.
Nevěřím tomu, co píšeš, ale mám divnej pocit. Před chvílí jsem k snídani dokoukal druhý díl trilogie Batmana. Nějak jsem nemohl spát, tak jsem si ho nalistoval a v šest začalo promítání….
Jen jsem převyprávěl příběh své dnešní noci.
Tomíku, kdybys dnes ráno neznaje můj text dal přednost filmu Počátek, lehce byl znervózněl.
Počátek jsem zkoušel několikrát.Vždy jsem to vyplnul.Proto na mě jde Nolan z druhý strany.To mě jako chlapa skutečně lehce znervózňuje 😉
Počátek jsem viděl čtyřikrát. Úžasné na tom je, že jsem pokaždé viděl jiný film. Nolan dává totiž divákovi v tomto případě vybrat, kterou variantu příběhu zvolí.