Protože nemá smysl platit za stejnou věc dvakrát
Uvědomil jsem si to po konzumaci Ratatouille. Další krásný film, který si zaslouží nákup originálního DVD. Jenže všechno má své meze. Sakra, proč utratit dalších pět set korun, když stejná suma už byla zaplacena za rodinné vstupné v multikině? Vždyť jsem už za film jednou zaplatil, proč si jej mám kupovat znovu? Proč nemohu dostat v pokladně kina poukaz na další shlédnutí filmu? Manipulační poplatek 50 Kč za originální DVD nebo další návštěvu kina, bezplatný kód na stažení filmu z internetu.
Navrhované řešení by mohlo zvýšit návštěvnost kin a snížit míru pirátství. Alespoň u mě.
co mně třeba odradí od nákupu originálního DVD (případ ChCn^�W) je když je film bez originálního znění
Mě vždycky odradí cena. 🙂
DVD v časopisechMusíš si počkat až DVD vyjde v časopise za 50 Kč 🙂
Výborný nápad, taky se přikláním k názoru zvýšení návštěvnosti kin. Takovým přístupem jaký mají společnosti dnes, to nebude nikdy bez ilegality. Musí se nejdřív nad sebou zamyslet sami (tím neříkám že sympatizuji se všemi piráty).
to Pavel: A čekat až vyjde novinka v bulváru za babku, to není Pavle dobré řešení.
Mne nejvic vadiMne nejvic vadi, ze kdyz si koupim orginalni DVD, jsou me deti nuceny shlednout 15 minut nepreskocitelnych reklam na tema „piracy is a crime“ a stejnou porci reklam na hracky ktere pak strasne chteji a zerou mi tim nervy cele dny.
Takze prvni co vetsinou po zakoupeni orginal DVD udelam je, ze jej zripuji v pocitaci a vyhazim reklamy. Pak to vypalim a orginal putuje do kose, v lepsim pripade do skrine. At se pak nikdo nedivi, ze tu cast s nakupem orginalu casto preskakuju a vypaluji rovnou RIP.
Je jen málo filmů, který bych byl ochotnej skouknout ještě jednou po návštěvě kina. A těch pár (z cizích Trainspotting a Pulp fiction) de stejně za chvíli v telce. Občas sice stáhnu nějakej filmos, kterej de právě v kině, ale pak zjistim, že na to stejně nemám čas a po vypálení a odložení do poličky si na něj vzpomenu až při televizní premiéře.
Takže rada je jednoduchá. Pojďte račejc do knajpy a tam počkáme, až nám to pustěj v televizi.
Na filmy se zpravidla nedívám víckrát než jednou, takže mi stačí kino nebo DVD půjčovna. Vlastnění originálních disků u mě tedy nemá žádný význam. Ale je pravda, že platit takto několikrát za jednu a tu samou věc nemá logiku. Naproti tomu asi nikdo nemá odvahu riskovat peníze na takovém experimentu, jaký navrhuješ ty.
VfB: Cesta do fantazie u nás existuje ve dvou verzích, z nichž jedna obsahuje originální japonský DTS zvuk 😉 Není důvod k nekoupi.
REPETETOUILLENo, tos na tom ještě dobře… Já jdu s klukama na film, po shlédnutí kupujem hned u mekáče figurku, druhej den mě nepustí domů, pokud napřed neukážu sadu samolepek. Za tejden už cejtím nervozitu, jak to, že ještě nenesu hru na Nintendo, mezitím se kupuje každej časopis, kde se objeví zmíňka o filmu, vymetáme hračkárny (mimochodem, máme komplet, jo, komplet sbírku všech kovovejch aut z filmu Auta… to byla neskutečná fuška, najezdil jsem kvůli tomu asi pět tisíc kilometrů… jen McQueen je vyrobenej v pěti mutacích :-)) Vracím se do kina a přemlouvám uvaděčku, aby mi prodala tu dvoumetrovou papírovou figurínu Šhreka, a s jazykem na vestě a s nadšením konečne seženu DVD… sednem, znova mrknem a je dva dny klid… protože následující den dávaj prej v bijáku nějakej novej dokonalej film… samo, že ho musíme vidět… Občas se mi zdává o Nemovi, do toho hejká oslík, a kolem letí auto za autem… Myslím, že déle jak 15 let to člověk nemůže vydržet… 😉
cenaCena některých originálních DVD je fakt vysoká…:-/
GTI:-)))))))))))))) hezké,vybavila jsem si to všechno zpětně a opravdu sem se zasmála:-)))
to SteelistaKdyž jsem byl mladší, taky jsem nerozumněl tomu, proč si někdo doma vytváří filmotéku. A navíc z něčeho tak zranitelného a technicky nedokonalého jako byly kazety VHS. Dnes jsem ve fázi, kdy si domů rád pořídím ORIGINÁLNÍ DVD s filmem, který mi za to stojí. A ne z toho důvodu, že bych se na film musel dívat každou sudou sobotu v měsíci, ale prostě pro ten pocit, že kdybych chtěl, tak mám film k dispozici. Okamžitě. Připouštím však, že se to pomalu začíná měnit, stejně jako se mění doba kolem nás. Budoucnost spatřuji ve službě Video On Demand. Prostě si večer sednu, ve virtuální půjčovně nalistuji požadovaný film, zaplatím dvacku a pohledem se lehce otřu o polici v obýváku, která dříve bývala plná originálních DVD za pětistovku.
to GTIAno, velmi přesné. Mánie filmu Auta je u nás dosud nepřekonaná a stále trvá. Jak to vypadá, tak letos přinese Ježíšek Auta ještě jako hru na PC (nenajdou-li to děti v listopadu pod postelí). Filmové figurky v Happy Mealu jsou taky jediným důvodem, kdy dětem dovolím návštěvu Mac Donalds. A patnáct let? Souhlasím, patnáct let to vydržím se svými dětmi, dalších patnáct pak s vnoučaty.
Nekupujete si formu, ale čas a způsob prožití vlastních emocí. Proto platíte pokaždé znovu. Je jedno, v jaké formě film je.
Až bude možné vaše emoce a prožitky paušalizovat a množit, pak bude možné zaplatit za „radost, hrůzu, štěstí…“ jen jednou a pak už si je přehrát kdykoliv se vám zachce. ZADARMO! Budete mít přece už jednou ZAPLACENO!!!
Takového matrixu se dožít nechci. Proto považuju platbu za reálnější, přestože ne zcela ideální způsob. To, že se k tomu lepí neodůvodněné obohacování, je věc jiná.
Napište, co jste kdo udělal cokoliv pro ostatní, abyste nemuseli jen remcat? Rád se poučím.
kromě toho preferuji prožívání emocí z vlastních zdrojů, před těmi emocemi, co se mi snaží někdo prodat.
Video on demandAhoj, taky bych byl pro video on demand. Pokud by stalo shlednuti do 50Kc, nemel bych zadny problem.
Kupovat si film na DVD je na pytel, zvlast kdyz se takove DVD lehce poskrabe a investice je v „coudu“.
DobryDobrej napad. Osobne bych si to DVD koupil-cena by ale musela byt tak do max. 150 Kc pro ty, kdo do toho kina na ten film sli.
to LACOPřesně, jak píšeš výše… i já si vytvářím soukromou filmotéku… Zničeho nic jsem zatoužil opět vídat americké ulice 60tých klet… ty obrovské káry, reklamy… prostě vidět trochu jinej svět, nebo staré francouzské detektivky…. projíždět se Paříží sedmdesátých let… móda, styl… dokonalé, ani u toho nemusím mít kolikrát puštěný zvuk.
P.S. Ratatouille je skvělej… a ta Paříž… k pomilování.