Běhání mělo zpočátku drobné mušky

Běhat si začal letos na jaře. Po nové cyklostezce v chomutovském Bezručově údolí. Líbilo se ti, že na asfaltu jsou vyznačeny kilometry. Potřeboval si přeci vědět, kolik toho dáš. Hned od začátku si sice měl aplikaci Runtastic pro iPhone, která umí měřit naběhanou vzdálenost, ale v Bezručáku není všude GPS signál. Zato drobných mušek je tam nepočítaně.

Zlepšoval ses běh od běhu. Běhal si rychleji a rychleji. Běhal si dál a dál. Před Prvním mlýnem se signál ztrácel a už se neobjevoval. Musel ses spoléhat jen na stopky. Znát pouze délku uběhnuté trasy a výsledný čas ti ale nestačilo. Chtěl si víc. Zajímal tě profil terénu, časy na kilometr, průběh tempa vynesený do grafu, zákres trasy do mapy.

Běh na Matyldě - jeden z pomalejších

Celou loňskou sezonu si s rodinou jezdil na mosteckou Matyldu na in-line brusle. Letos jste tam jezdili taky. Zatímco ale všichni kolem vodní nádrže kroužili na bruslích, ty jsi běhal. Signál GPS po celé trase. Nádhera. Do sluchátek sis nechal každých 500 m šeptat aktuální čas posledního kilometru, takže udržet slušné tempo byla hračka.

Cesta do Mostu a zpět ale zabere desítky minut, které si mohl věnovat běhání. Ano, byl si i na nové cyklostezce u nového chomutovského zimáku, ale nemáš na ni dobrou vzpomínku – došly ti tam baterky. V mobilu, samozřejmě.

Ale proč vlastně někam jezdit, když můžeš na trať vyběhnout rovnou z domu. Běháš teď ve volné přírodě. Podél vodního přivaděče. Dříve by ti chyběl pohled na zadečky bruslařek, které tě inspirovaly při bězích po cyklostezkách. Dnes už to nepotřebuješ. Jsi běžec. Máš svůj svět. Svět, ve kterém jsou jen tvoje nohy a cesta.

Za týden bude 1. září. Před pětatřiceti lety si prvního zářijového dne poprvé zasedl do školní lavice. Letošní první září bude dnem, kdy se poprvé postavíš na start běžeckého závodu.

Tak ať ti to běží. Natrénováno máš.