Již asi pět let nesleduješ televizní zpravodajství. Téměř dva roky nečteš denní tisk (vyjma Hospodářských novin). Před měsícem jsi přeladil z Radiožurnálu na Radio 1. Zcela náhodou jsi ale cestou autem v pátek ráno tuzemskou veřejnoprávní stanici poslouchal a nestačil ses divit.

V jejím vysílání byla v krátkém časovém úseku několikrát zopakována informace, že kdesi na Brněnsku byla ve sklepě nalezena těla tří zavražděných dětí. Jednalo se o sourozence, jejich matka se k vraždě přiznala a jako důvod uvedla neutěšenou finanční a rodinou situaci.

Rozumíš tomu, byla-li by tato zpráva propírána v bulváru, jako potrava pro čtenáře, kteří se v životě nedostali než k černé kronice. Český rozhlas se ale jako veřejnoprávní médium na svých stránkách hlásí k přispívání k ochraně a rozvoji základních hodnot demokratické společnosti.

To snad už raději bys poslouchal hlášení žňových hlídek a reportáže o hrdinných kombajnerech.